superman

34.

Právě nastupujeme do letadla máme dobré místa hned u okna takže budeme mít krásný výhled.

,,tady" ukázala mi Madi na naše místa.

Oba dva jsme si sedli, Madi k okénku a já vedle ní.

Určitě bude celou cestu fotit ten výhled.

,,těším se" usmála se na mě.

,,jsem ráda že je zase uvidím, strašně moc mi chyběli",,určitě se na tebe taky těší, jsem rád že jsi ty šťastná",,to díky tobě děláš můj život hezčí" chytil jsem ji za ruku a políbil ji.

Po chvíli začala letuška vše vysvětlovat, a ukazovat jak se chovat kdyby letadlo padalo, což doufám že se nestane ale máme lepší aerolinku.

Pak nám řekla ať se zapneme a za chvíli jsme začali vzlétat.

Viděl jsem na Madi že ji není dobře.

,,zlato v pořádku",,jo jen mi to nedělá dobře" vydechla.

,,z hluboká dychej za chvíli to bude lepší"udělala co jsem řekl.

Po chvilce turbulence přestaly a my jsme se mohli odepnout.

,,půjdu na záchod",,je ti špatně?" Jen kývla a rychle doběhla úzkou uličkou pryč.

Doufám že vážně není až tak nervózní a udělala to jen ty turbulence.

Taky bych asi byl nervózní, kdybych po dvou letech, měl vidět své rodiče, kteří mi řekli že jsem je zklamal a, že mě nechcou vidět.

Ale Madi i zvrací.

Doufám že bude v pořádku.

Po tak deseti minutách se vrátila a sedla si zpátky na místo.

,,nejspíš půjdu spát ať mi to rychle uteče poletime tak šest hodin ne?",,jo klidně spí já si dám sluchátka a možná pak taky půjdu spát" odpověděl jsem ji a ona si opřela hlavu o moje rameno.

********************
Po dlouhých nějakých šesti hodinách jsme konečně přistáli.

Po tom co jsme dostali naše kufry, jsme šli hledat rodiče Madi.

,,vidíš je někde?" Chvíli se rozhlížela a pak promluvila,,ne" vydechla.

Bylo tu hodně lidí takže buď tu někde jsou nebo ještě nepřijeli.

,,Madi!" Slyšeli jsme jak někdo zavolal její jméno a oba dva jsme se otočili.

,,mami!" Rozběhla se za ní Madi.

Obě dvě se pevně objaly a já jen pozoroval jak je moje krásná přítelkyně šťastná.

Přišel jsem k nim a jak se odtáhly, tak jsem se usmál na její mamku.

,,mami tohle je můj přítel Nick, Nicku tohle je moje mamka",,dobrý den moc mě těší"pozdravil jsem ji.

Podala mi ruku.

,,taky mě těší ale tykej mi jsem Patricia, můžeš mi říkat Pattie",,dobře"

,,táta s tebou nepřijel?",,ne zlatíčko je to s ním špatné radši zůstal doma",,jak mu je, léčí se nějak?",,nějak to zvládá chodí na chemoterapie a doktoři říkají, že má šanci na přežití" usmála se smutně, je mi jich líto obě dvě můžou přijít o blízkého člověka.

,,ale jsem si jistá, že mu tvoje návštěva udělá radost",,není blbé, že jsem přiletěl taky, určitě budete chtít trávit čas jako rodina a-",,ne to určitě ne, rádi tě více poznáme, James tě určitě taky rád pozná, možná bude že začátku trochu nepříjemný protože si tě bude chtít proklepnout ale nebude to trvat dlouho",,tak dobře musím se připravit abych si neudělal ostudu"

Usmál jsem se na Madi a ona mi to opětovala.

,,a zlatíčko co se teda stalo s Jasonem říkala size tě od něho Nick zachránil takže se muselo stát něco hrozného",,já no, řeknu vám to společně s tátou" znervozněla Madi.

Jde vidět že na to nechce vzpomínat.

Ale svým rodičům by o tom říct měla.

,,dobře tak teda jedeme" všichni jsme došli k autu a nastoupili.

Cesta trvala tak půl hodky.

-------------------------
Tak jsem to teda trochu poupravila.