,,Jak je to možné?" vztekala se Hermiona Grangerová, zatímco Harry Potter jedl polovinu její večeře. Měl plnou pusu, takže místo odpovědi jen pohodil rameny. ,,Vždyť nemáš dostudováno! Nevrátil ses do školy. Nejsi kvalifikovaný. A navíc mi kradeš moje jídlo!" ,,Hele, Mionko," začal Harry klidným hlasem, ,,já za to nemůžu. Oslovili mě, nabídli mi místo, já to prostě přijal." Hermiona nevěřícně kroutila hlavou. ,,Takže budeš skoro ministr, bez jediného kurzu, bez školy, bez... bez..." ,,Přemohl jsem Voldemorta," skočil jí do řeči Harry. ,,Ale netvrdím, že je to fér. Ale..." zarazil se a zvážněl. Pohlédl Hermioně do očí a pravil: ,,Jsi má nejlepší kamarádka. Měla bys mi to přát." Hermiona se zastyděla, ale nedala to najevo. ,,Samozřejmě ti to přeju. Jen jsem... Však víš, záleží mi na vzdělání a pravidlech, jsem tím trochu posedlá. Navíc mi jíš večeři." ,,Ginny teď kvůli famfrpálu přešla na podivnou dietu. A já prostě potřebuju maso a sůl a cukry," postěžoval si Harry. Hermiona se musela pousmát. ,,Proč jí to neřekneš?" Harry se začal ošívat. Tichým hlasem odvětil: ,,Vyvolený přece zvládne všechno. Práci na ministerstvu. Dietu kdy jíš jen vyklíčené rostliny. Jsem chlapec, který přežil - tohle přece taky musím přežít." ,,Takže mi budeš chodit tajně do ledničky..." odtušila Hermiona. Harry přikývl. ,,Jsem vlastně ráda, že jedeme do Bradavic, jinak bych ti ty lupičské ruce do lednice přivřela při každé tvé návštěvě." ,,Jedete? Jak to myslíš, že jedete do Bradavic? Kdo další jede?" ,,Benjamin." Harry pozvedl obočí a potutelně se usmál. ,,Nic neříkej!" pravila přísně Hermiona, než se vůbec stačil nadechnout.
,,Velice britské," pronesl Benjamin, když usedal v kupé. Hermiona netušila, zda to míní v kladném slova smyslu, ale raději se nevyptávala. Místo toho se posadila naproti němu a dlouze se na Bena zadívala. Stydlivě na Hermionu koukl a ještě stydlivěji se usmál. ,,Ještě si to můžeš rozmyslet. Máš dvě minuty na to, abys vyběhl z vlaku a zachránil se." ,,Proč bych to, probožstva, dělal?" ,,Budu příšerná. Budu si předčítat nahlas. Budu se vztekat nad každou popletenou věcí," varovala ho Hermiona. Benjamin se znovu usmál a zavrtěl hlavou. ,,To bude v pořádku. Nechce se mi nikam utíkat."
Severus hleděl do země a vyčkával, kdy přijde za Rickym jeho nový pomocník. ,,Má v merku celej blok C," řekl Ricky důležitě, ,,takže jestli nás čapnou, seš mrtvej." Severus jen pokývl hlavou, i když ho výhružka smrtí nijak neděsila. ,,Jestli to není můj drahý přítel z mládí," zazněl přeslazený hlásek. Severus ztuhl, ale pouze na vteřinu, i hned se donutil předstírat klid a lhostejnost. Vzhlédl k Luciusovi a nenuceně pravil: ,,Netušil jsem, že jsi naživu." Malfoy se falešně zasmál, pak pohlédl k Rickymu a řekl: ,,Vybral jste si dobrého pomocníka."
Cesta utíkala rychle, Hermiona si četla, Ben sledoval ubíhající krajinu. Hermiona se na Bena občas podívala, vždycky na to Ben reagoval úsměvem, sklopením očí a jeho tváře zrudly studem. Hermioně to lichotilo, bylo příjemné být chtěná.
,,To bylo řečí, jak ses změnil," poznamenal tiše Lucius, když se Ricky na okamžik vzdálil. ,,Netuším, o čem to mluvíš," odvětil Severus. ,,Poslední rok jsi mi neustále předhazoval, jak nás odlišuje minimálně jedna věc - morálka. I když jsi činil ty stejné hříchy, považoval ses stále za někoho lepšího." Severus na to nic neříkal, tak Lucius pokračoval: ,,A teď vidím, že jsi stejnej prospěchář a lhář jako my všichni. Nejenže jsi skončil ve vězení, ale navíc ses přidal k partě pašeráků." ,,Snažím se jen přežít," odpověděl Snape suše. ,,Tak to mění celou situaci, odpusť! My ostatní si to tu neskutečně užíváme a nic neděláme z donucení," odvětil Lucius napůl pobaveně, napůl naštvaně. ,,Snad ti to otevřelo oči, drahý příteli. Nikomu na nás nezáleží, nikoho nezajímáme. Jsme na tom stejně." Severus Snape však doufal, že jedné mladé dívce není zas tak lhostejný.
Když Hermiona vstoupila do Bradavic, padla na ni tíseň. Necítila se vůbec dobře. Všechno se jí vracelo. Ty roky, které strávila ve škole. Ty dny strávené v učebnách a večery strávené v knihovně. Bylo jí z toho smutno. Už tam nikdy na chodbě nepotká Snapea, který by jí nespravedlivě vyčetl jakoukoliv maličkost, kterou by si zamanul. Měla by být ráda, že už se nebude muset obhajovat. Ale i tak se jí po něm zvláštním způsobem zastesklo.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
