Purgatorium Severuse Snapea

-8- bezradná

Po dotazování Snapea přišli na řadu svědci. Když vyvolali Harryho jméno, Hermiona ho kvapně chytila za ruku a stiskla ji, aby mu dodala odvahu. Harry věnoval Hermioně krátký úsměv a přikývnutí, že to bude v pořádku, následně vstal a vydal se k soudcům. ,,Pane Pottere, všichni víme, že Severus Snape byl vaším učitelem. Jaký byl? Jak se k vám choval?"
Harry tuto otázku nečekal, přitom to bylo logické, že se na to zeptají. ,,On... On... On byl velice chytrý," řekl trochu přihlouple Harry.
,,Ale jak se choval k vám, k vaší osobě a k vašim přátelům?" vyptával se dál jeden ze soudců.
,,To přece není podstatné. Snape byl prostě Snape."
Soudce se mírně pousmál. ,,Pane Pottere, je jasné, že se chcete vyhnout odpovědi. Nicméně já na vašem vyjádření trvám."
,,Neměl mě rád," řekl nakonec Harry a cítil se strašně. ,,Nebo se tak aspoň tvářit," dodal spěšně. ,,Víte, on mi neustále zachraňoval život a já... Upřímně? Někdy jsem se choval trochu jako spratek."
,,Je obdivuhodné, že se zastáváte člověka, který vás - dle vašich vlastních slov - nemá rád," převzal debatu žalobce.
Hermiona věděla, že si teď Harry přeje, aby zakročila, aby vše vysvětlila místo něj. Určitě si v duchu říkal: Do čeho jsem se to namočil? Jak z toho ven?
,,Víte, já jsem byl dlouho slepý. Neuvědomoval jsem si, jak moc jsem sám sobě nebezpečný." Někteří lidé se zasmáli, soudci ne, jen si pár z nich něco poznamenalo do připravených pergamenů.
,,Proč jste se rozhodl zastávat se smrtijeda? Navíc - vraha Albuse Brumbála."
,,Protože to dělal kvůli... nám. Nebyl skutečný smrtijed. Byl špeh."
,,Vážně si to myslíte, pane Pottere?" zeptal se žalobce sladce. ,,Myslíte si, že by byl pan Snape na straně dobra i v případě, kdyby zvítězilo zlo?"
Harry se zamyslel. Hermiona kvitovala jeho chování, Harry si vždy nechal čas na rozmyšlenou. Moudré rozhodnutí.
,,Nevím. Neznám ho tolik, abych mohl odpovědět," řekl Harry. ,,Ale doufám, že by na naší straně byl." Hermiona se pousmála, její nejlepší kamarád byl sice občas trouba, ale v nejdůležitějších chvílích se vždy zachovat správně. 
,,Po sedmi letech neznáte pana Snapea natolik, abyste mohl jasně odpovědět?" snažil se dál žalobce. Hermiona si dokázala představit, jak je to náročné. Harry musel čelit systematickému vyptávání, které mělo jediný cíl - donutit Harryho, aby uznal, že Snape není dobrý člověk.

Poslali Harryho, aby si šel sednout. Harry usedl zpět vedle Hermiony, ta ho chytila za ruku a usmála se na něj. Šeptem mu oznámila, že byl skvělý. Pak se už věnovala soudcům, kteří promlouvali k žalobci.
,,Jaký navrhujete trest?" zeptala se jedna soudkyně.
,,Když již nemůžeme žádat zbavení viníka duše, rád bych, aby Severus Snape odsouzen k odnětí svobody v Azkabanu na doživotí." V Hermioně by se krve nedořezal, když to slyšela. Byla šokovaná a pohoršená. Taková hloupost! Jak se vůbec opovažoval žádat doživotí pro nevinného? Soudci se však jeho požadavku nijak nedivili, to Hermionu ještě víc překvapilo. Čekala by, že žalobce nařknou z nepřiměřených požadavků. Ale oni si jen zapsali poznámku na pergameny. Hermiona hleděla na Snapeova záda - a ani on sebou netrhl, ani jinak nedal najevo překvapení nebo strach. Copak to čekal? Takovou nespravedlnost? Byl připravený na to, že ho možná zavřou? Počítal snad s doživotím? To není možné, pomyslela si nevěřícně Hermiona. Její žaludek se zhoupl. Takhle to dopadnout nemohlo. Byl přece nevinný. Měli se mu omluvit a propustit ho. Žádné tresty. A už vůbec ne nejvyšší trest.
,,Dobrá. Prozatím děkujeme. Nyní vyhlašuji hodinovou přestávku na oběd." Hermiona kvapně vstala. Harry ji chtěl následovat, ale ona ho zarazila.
,,Potom se najdeme, musím něco vyřešit," řekla a rázným krokem vyrazila do ministerských chodeb.