Tom Riddle x Reader cz

První komplikace

Překvapilo mě, že první den ušel tak hladce, no to jsem netušila, že se to rychle změní. A tím rychle myslím hodně rychle, už druhého dne. Po lektvarech se mělo něco jako delší přestávku, trvala vždy okolo hodiny. Chtěla jsem si jít k jezeru, ale to mi bylo znemožněno dvěmi kluky z mého ročníku "Kam pak, kam pak Grindelwaldová?" přiběhli ke mě, každý z jedné strany "Co nejdál od tebe" zrychlila jsem tempo chůze "Ale no tak, neutíkej ode mě" řekl druhý a přiběhl ke mě, což jsem ignorovala. Dorazila jsem k jezeru, bylo ticho, proto jsem myslela, že sis tím dali pokoj. Opak byl ale pravdou, seděla jsem si v klidu pod stromem a četla si knížku: Magičtí tvorové a jejich chov "Tak magičtí tvorové, jóó?" jeden z nich mi knížku vytrhl a začal s ní utíkat "Jsi normální?! Vrať mi to!" křikla jsem na něj "Uklidni se malčká" řekl ten druhý "Maličká?" ušklíbla jsem se "Nějaký problém?" přišel ke mě blízko, na můj vkus až moc "Jóó? S tebou?" ostčila jsem ho "Ale no tak, nepřeháněj to s tím vzdorováním, mohlo by to s tebou dopadnout špatně" opět přišel blíž "Za chvíli to s tebou dopadne špatně!" křikla jsem na něj "Zvyšovat tón na mě nebudeš!" odkřikl výrazně naštvaný "Nebo co?" řekla jsem provokativně, vytáhl hůlku a chtěl zaútočit. Hah, kdyby ještě nebyl tak pomalí "Expeliarmus!" odzbrojila jsem ho a chytila jeho hůlku "Tak co mi uděláš teď?" začala jsem, teď ji vytáhl ten druhý ze stejným záměrem "Redukto!" křikla jsem ~to byl solidní pád, pochválila jsem se "Tak co?" nadzvedla jsem obočí "To si odskáčeš!" zvedl se a zaútočil "Mdloby na tebe!" křikl, ale bylo mu to k ničemu "Protego! Expeliarmus!" nejen že jsem se obránila, taky jsem ho odzbrojila "Příště si vyberte soupeře, se kterým můžete soupeřit" zasmála jsem se a zakroutil na ně hlavou "Ty náno pitomá!" zanadával mi "Bombarda maxima" řekla jsem klidně, přičemž jsem poslala zaklínadlo na místo uprostřed nich. Abych měla jistotu, že budou mít trest, ale já s toho výjdu bez problému. Nechtěla jsem nikomu ubližovat, ale když si někdo začíná, trest mu neodpustím. Jak se říká, karma si tě najde. Heh, někdy si tak říkám, protože vždy se někomu ráda pomstím. Ale začala jsem přemýšlet nad jinou věcí, viděla jsem je bavit se s tím Riddlem a napadlo mě, že je na mě poslal on. Vím, zní to divně, šíleně, ale jiné vysvětlení nemám, protože zrovna jim jsem si ničím nenaběhla. Což se ale nedá říct o jiných, no jo, někdy jsem až moc upřímná. Ale zpět k Riddlovi, třeba si prostě nechtěl zašpinit ruce a poslal na mě někoho jiného. Vypadal mi na někoho rozumného, někoho, kdo by sám do problémů nešel, pokud by vážně nemusel a nezáleželo mu na tom. A proč plýtvat síly na nějakou random holku, která tě jen vyvedla z rovnováhy? Radši si na to vzít svoje poskoky, no, zatím nevím jestli jsou to jeho poskoci nebo jen obyčejní kreténi kterým se nudilo. A kdo by mohl být skvělou objetí? Nová holka jdoucí dál od lidí, vypadající nenápadně a slabě, takže si s ní hravě poradíme když jsme dva? Hah, taková ubohost! Vážně nevím, co měli v hlavě když ke mě přišli a začali porušovat můj osobní prostor, že to nechám jen tak být? Že se nebudu bránit? Nebo že se jich budu bát? Jiná holka možná, ale já ne! Merline jsem Grindelwaldová, to oni by se měli bát mě. Sice s dědou nemám nic společného a naše rodina ho už nebere za člena rodiny, ale geny máme podobné. Navíc od rodičů jsem kdysi stále slýchávala „Ty jsi z charakteru úplný dědeček Gellert” a taky jsem jako on začala projevovat své magické schopnosti v poměrně brzkém věku „Budeš taky tak talentovaná, jako on” teď když nad tím přemýšlím, je mi zle. Jeho zločiny pošpinily jméno naší rodiny! A ano, chci být talentovanou a mocnou čarodějkou, ale nechci svou moc využívat k vládě nad světem a mudly. To mi příjde strašné, jsou to před taky lidi, ne?