Tom Riddle x Reader cz

Podivné chování

Od doby, co se nebavím s Tomem je všechno jinak, trávím více času s přáteli, navázala jsem kontakt se sestrou a obecně jsem nějaká veselejší. Nevím proč, možná už na mě nemá vliv ta jeho temná aura nebo to bude tou pozitivní energií kterou mi dopřávají chvilky strávené s přáteli. Vlastně to je teď jedno, nehodlám na něj myslet a kazit si náladu i když jde vlastně teď naproti mě. Přerušila jsem noční kontakt a chystala se ho minout, což mi znemožnil přidržením mé ruky "Jak dlouho mě ještě hodláš ignorovat?" zjišťoval se Riddle "Hm........ počkej, zapřemýšlím" dělala jsem, že přemýšlím, načež jsem osvobodila svou ruku "Navždy" řekla jsem a šla směr má kolej, ale Tom nedával za vyhranou "Už sis promyslela mou nabídku?" ptal se "Jak už jsem řekla, nehodlám nad ničím přemýšlet, ne a tečka" zrychlila jsem tempo chůze "Ne?" ujišťoval se "Zajdi si k ušnímu" uchrchtla jsem se, načež jsem ucítila trhnutí, Tom mě chytil za ramena a držel tak pevně, jako nikdy před tím "Asi nechápeš s kým si zahráváš, že?" z jeho hladu bylo slyšet výraznou nespokojenost, jeho pohled byl nepříjemný, cítila jsem, jako by mě ním zabíjel "Pusť mě!" křikla jsem "Dobře (t/j), jak chceš" na tváři se mu objevil jakýsi pobavený úšklebek "Jdi se léčit!" křikla jsem naposled, načež jsem odešla a až do konce uličky jsem cítila jeho propalující mě pohled. Teď jsem byla mimo, tak mimo, že jsem do někoho vrazila "(T/j)? Co tu děláš? Tudy se jde k Havraspárské koleji" divila se sestra "Promiň, zamyslela jsem se" odřekla jsem "Děje se něco? Jsi dnes nějaká nesvá" usoudila "Ne nic, vážně" přinutila jsem se k malému úsměvu, po chvíli jsem si ale uvědomila, že kolem něj budu muset znovu projít "(T/j)?!(T/j) mluvím s tebou!" křika Ann a já jakobych se z transu vybudila "Tak a dost! Povídej co se děje, jsem tvá sestra, přede mnou to neututláš!" řekla naštvaně Annabeth "Potkala jsem na chodbě Riddlea, víš Ann, tobě jsem to neříkala, ale nějakou dobu jsem se s ním bavila. Pohádali jsme se a on navíc chce, abych se připojila k té jeho šikanátorské bandě" vychrlila jsem, trochu se mi ulevilo "Prosím tě, nic si z toho nedělej, když tam nechceš, nemůže tě donutit" řekla a objala mě "Asi máš pravdu" odřekla jsem i když jsem věděla, že mě donutit může. Annabeth neznala Toma tak, jako ho znám já, nevěděla o těch vraždách, útocích na studenty a Tajemné komnatě. Už z myšlenky na to mě přešel mráz po zádech, ale nic jsem po sobě nedala poznat "Co ty a Remus?" přerušila jsem ticho "Klape to skvěle, tys věděla koho mi dohodit" usmála se "Já ti nikoho nedohodila, to byla láska na první pohled, hned jsem si všimla jak po tobě kouká" mrkla jsem na ni "Hm možná" přikývla sestra, dál už jsme šly v tichosti ~kurva....... Mé obavy se naplnily, když jsme procházely chodbou, spatřila jsem Toma který z nás teď nespouštěl oči. Zamračila jsem se a poslala mu jakousi telepatickou zprávu, věděla jsem, že mi opět čumí do hlavy ~nečum na mě a už vůbec ne na Ann, pomyslela jsem si, načež jsem vzala sestru za rukáv hábitu a zrychlila "Zbláznila ses?!" křikla sestra "Asi sis nevšimla kdo tam byl, že?" zeptala jsem se "Kdo?" řekla nechápavě "Riddle" odsekla jsem a zahleděla se do prázdna "Ach (t/j)" opět mě objala "Prostě si ho nevšímej" řekla povzbudivě "Když to ale nejde" postěžovala jsem si "Ale jo, všichni jde, když se chce! A teď pojď, vím kdo ti spraví náladu" táhla mě k mé koleji, určitě jde za Remusem "Tadá!" křikla a ukázala na Siriuse "Sirius, to vidím" řekla jsem obojetně "No tak, jdi za ním" pobídla mě Ann "Zmlkni a jdi dát pusu Removi" vyplázla jsem jazyk, což mi sestra oplatila "Ahoj Siriusi" dala jsem mu pusu na tvář "Co to děláš?" přisedla jsem si a přes rameno mu koukla do plánku "Seleduju Srabuse" odřekl bezstarostně "Siriusi" probodla jsem ho pohledem "Co? To už ho ani sledovat nemůžu?" zeptal se hloupě "Co kdybys takhle odložil plánek a pokecal si se svou dívkou, co?" navrhla jsem "Neplecha ukomčena" řekl Sirius, načež se plánek vyprázdnit, úžasná věcička toto "O čem chceš mluvit?" obrátil se na mě "Víš, chci abychom byly sami" špitla jsem, načež jsme se nenápadně vytratily ze společenky. Vyšli jsme ven z koleje a začali se smát "Jsem zvědavá kdy nás začnou hledat" Sirius jen přikývl a chvíli později už mě táhl ven z hradu "Nějaké info kam jdeme? Taky by se hodilo" usoudila jsem "Na tvé oblíbené místo" "Těch je, Černé jezero, Astronomická věž, Prasinky" začala jsem vyjmenovává "Zklapni už" uchechtl se Sirius "Na naše oblíbené místo, lepší?" zdůrazni slovo „naše“ "Mnohem" nějakou dobu po té jsme konečně dorazily k jezeru "O čem jsi chtěla mluvit?" zajímal se "O Riddlovi" vydechla jsem "Udělal ti něco?!" křikl naštvaně "Ne, jen...... poslední dobou registruji jeho podivné chování, navíc posledně si zkoumavě prohlížel Annabeth" řekla jsem nepřítomně "Třeba se mu líbí" uchechtl se "To není vtipný! Annabeth má Remuse, navíc nedovolím, aby se ten člověk jen dotkl mé sestry!!!" Sirius ztuhl, nedivím se, takhle jsem po něm snad v životě nevyjela "Promiň, já jen........" začala jsem když si mě Black přitáhl do objetí "Klid, hah, tak proto jsi poslední dobou tak rozrušená" zapřemýšlel "No přesně proto" odsouhlasila jsem "Neboj, jsem si jistý že je vše vpořádku, třeba jako my ani netušil, že máš sestru" zapřemýšlel hlasitě "Stejně jako vy byl na rozřazování prváků, ach Bože Blacku ty seš takovej sklerotik" postěžovala jsem si "Jsi rozkošná když se zlobíš" usoudil "A ty když se chováš jako kretén" řekla jsem přeslazeně, načež mi dál krátkou pusu "Pojďme už, ostatním už určitě chybím" řekl sebejistě "Hah, to určitě" uchechtla jsem se, načež mě probodl pohybem a moji poznámku raději ignoroval.