Nedávno jsme se přestěhovaly, což zapříčinilo mou změnu školy, z Krásnohůlek do Bradavic. Nebyly jsme Francouzi, jen jsme ve Francii bydlely, táta dostal před pár lety velmi dobrou pracovní nabýdku a bydlení v Paříži bylo vždy snem mé matky. Ale dost už o minulosti, čas mluvit o přítomnosti. Dnes má být můj první den v nové škole a já to neskutečně prožívám - nevím co a jak. Nové území, nová škola, noví lidé a nová kolej. Nevím kam mě zařadí, právě rozřazení do koleje se bojím nejvíc. Osobně myslím že jsem od každého trochu, před nástupem mi o škole matka něco řekla a mluvila o ní jen v dobrém. Sama na ní totiž studovala a táta se učil v Kruvalech, mezitím já vystřídám asi všechny tři školy. No nic, vraťme se k dnešku. Vstoupila jsem skrz bránu Bradavic, nademnou se tyčil obrovský hrad, za mě mnohem hezčší než má stará škola. Ve vnitř už na mě čekala profesorka McGonagallová a dovedla mě do Velké síně, kde se mělo konat rozřazování. Sál byl přeplněný studenty různých věkových kategorií, všechny oči byly zaměřeny na mě. Bylo to divné, nepříjemné, nerada bývám ve středu pozornosti. Vystoupila jsem dopředu za ředitelem "Milí studenti, rád bych vám představil novou studentku naší školy, y/n Grindelwaldovou" po tom co ředitel řekl mé příjmení, se po místnosti rozlehlo šeptání a jakási vlna šoku a pobouření. A nejhorší bylo, že já moc dobře věděla proč, šlo o jednoho z mých příbuzných - Gelerta Grindelwalda, se kterým ale já neměla nic společného "Ticho!!!" křikl rozčíleně ředitel a celá místnost rázem stichla "Nesuďme slečku Grindelwaldovou jen skrze její pokrevní vztahy, navíc nás teď čeká něco mnohem důležitějšího - její rozřazení do koleje" pronesl a já hlasitě polkla "Sedněte si a paní profesorka vám na hlavu nasadí Moudrý klobouk" oznámil a já rozkaz vyplnila, po chvíli mi na hlavě přistál klobouk "Hmm... zajímavé, velmi zajímavé. Cítím z tebe veliké charizma a zároveň nesmírnou odvahu a loajalitu. Hm... co s tebou děvče?" přemýšlela jsem, kam zůstanu rozřazena. Vlastně jsem jen doufala, že nebudu zařazena do Zmijozelu, to bych nesnesla "Už to mám, Nebelbír!" výkřik Moudrý klobouk a já se zaradovala "Ach ano, zapoměl jsem dodat, že y/n nastoupí do třetíhoho ročníku" dodal ředitel a já si sedla vedle jakési dívky, která na mě začala civět. Což jsem viditelně ignorovala, názory jiných jsem vždy měla někde, což je jedině dobře. Jak jsem tak koukala na lidi, do oka mi padl jeden hnědovlasí kluk ze Zmijozelu. Měl tak obojetný a klidný výraz, kudrnaté vlasy a tmavě hnědé oči. Něčím mě zaujal, ale sama jsem nevěděla čím. V jednu chvíli na mě koukl a já se prudce otočila jiným směrem ~viděl mě? pomyslela jsem si, po chvíli jsem na něj po očku koukla. Koukal na mě a když zaregistroval, že na něj koukám, poslal mi úšklebek spojený s mírným úsměvem. Opět jsem se prudce odtočila, cítila jsem jak mi hoří tváře. Snědla jsem snídani a vydala se na první hodinu, obrna proti černé magii. Tenhle předmět mě odjakživa bavil, v Krásnohůlkách jsme měli skoro stejné předměty, teda kromě pár výjimek. Neměly jsme nic jako péče o kouzelné tvory nebo bylinkářství. To je v Bradavicích spíš navíc, ale péče o kouzelné tvory mě docela zajímá. Obecně mě fantastická zvířata fascinují, fénixové, hypogrifové, akromantule, ty mě spíš děsí, ale i tak. Nóó splátky k OPČM, dozvěděla jsem se, že ten hnedovlasí kluk je semnou v ročníku a že se jmenuje Tom Riddle. Zkrátka byly jsme rozřazováni do dvojic a losovaly jsme si protivníky "Tom Riddle?" přečetla jsem vytažený papírek "Na co čekáte slečno? Utvořte si dvojci" řekla vyčítavím tónem "Chtěla bych podotknout, že jsem tu nová a nestihla jsem se se všemi seznámit" "Ach ano, třetí lavice, řada u okna" ukázala na lavici, ve které seděl ten stejný kluk, na kterého jsem koukala v jídelně. Tiše jsem polka a pomalím krokem jsem se sunula k jeho lavici "Ahoj......." řekla jsem tiše "Ahoj" odpověděl, pak jsme jen mlčky čekaly na instrukce "Dnes budeme trénovat dvě zaklínadla - a protego" koukla jsem po Riddlovi, předstoupil přede mě a vytáhl hůlku. Gesto jsem zopakovala a připravila se "" "Protego!" obránila jsem to a začala útočit, po chvíli se mi ale z pusy vymklo jedno zaklínadlo na které jsem zrovna myslela "Redukto!" odhodila jsem Riddlea přes půlku třídy, mé redukto je poměrně silné a tak to za sebou nese i následky "Ježiš promiň! Jsi vpořádku?!" přiběhla jsem k němu "Vpořádku, nic mi není" řekl chladně "Já se vážně omlouvám, já nechtěla, prostě jsem na to jen myslela a........" začala jsem incident vysvětlovat "Vpořádku" řekl výrazněji, čímž mě jaksi umlčel. Když říká že vpořádku, tak vpořádku "Můžete mi říct, slečno Grindelwaldová, co to mělo znamenat?! Povolila jsem vám snad jen a protego, že?" no, učitelce to očividně vpořádku nepřišlo "Ano, já se omlouvám, příště se to nestane" řekla jsem omluvně "V to doufám, ech, pro dnešek by to stačilo, můžete jít" naštěstí jsem z toho nic neměla, někdo by to mohl vzít jako úrok na jeho osobu, což se nestalo. Naštěstí zbytek dne proběhl klidně, žádné přímé ani nepřímé útoky, díky bohu. Po hodinách jsem zbytek dne proseděla v knihovně, kde jsem ještě toho Riddlea potkala. No nebylo to milé schledání, koukl na mě a jakoby mě očima chtěl probodat. Uhla jsem phoedem, vzala si knížku o kouzelných tvorech a šla na kolej. Celkově byl první den příjemný, no, až na pár výjimek. Když jsem ale tvrdila že bylo příjemně, netušila jsem, že další dny už tak příjemné nebudou.
ČTEŠ
Tom Riddle x Reader cz
FanfictionY/n je v Bradavicích nová a zůstala zařazena do Nebelbíru, nastoupí do druhého ročníku. Okamžitě si jí začala všímat Riddleova parta, ale sám Riddle nikdy. To se ale jednoho dne změní....... Upozornění: obsahuje překlepy a dramaticky gramatické (xd)...