Zatracení Poberti!

76 9 1
                                    

Dnes nastal ten den, den, kdy si musím vážně promluvit s bandičkou kluků, se kterou to není vždy jednoduché. Předem jsem poprosila holky ať jdou ven ze společenky, že s nimi musím promluvit o samotě, v přesvědčování mi pomohla i Lily. Oni ale o ničem netušily, proto jsem hned, jak se místnost vyprázdnila vstala a přišla blíž ke čtveřici "Kluci, musím s vámi mluvit" začala jsem "O čem?" zeptal se James "O Srabu....... víte, o Severusovi" řekla jsem opatrně "A co s ním?" spustil nechápavě Sirius "Chtěla bych vás o něco poprosit, vím že pohrdáte černou magií a on ji úplně zbožnuje, vím že máte konflikty, ale mohli byste ho prosím nechat být, nic vám přece neudělal" všichni na mě jen mlčky zíraly "A co za to, Grindelwaldová?" nadzvedl obočí Sirius, načež mi dal ruku kolem ramen "A co jako očekáváš?" shodila jsem jeho ruku "Co takhle ty a já někdy po hodinách?" mrkl na mě, Merline co to dělám se svým životem "Fajn a nic nezkoušej, Blacku!" prošla jsem kolem něj, naštěstí jsem unikla očnímu kontaktu "Tobě vím co svědčí - jídlo, někdy po škole může naše pětice někam zajít a já platím" řekla jsem směrem k Pettigrewovi "Za všechny?" ujišťoval se Sirius "No za tebe rozhodně ne" řekla jsem s malím úšklebkem "Co si přeje pan Potter?" teď jsem se pro změnu otočila na Jamese "Promluvíš s Evansovou" navrhl "O čem jako?" nechápala jsem "Náš brejlounek se do ní zakoukal" řekl sladce Sirius "Sklapni Ticho...... Siriusi" všichni se po sobě divně koukly, načež se všichni naráz koukli na mě "Co je?" řekla jsem nervózně, jejich čumění mi bylo nepříjemné "Nic" odřekli najednou , na to jsem jen protočila očima "Dobře, dám ti pár rad Jamesi, ale to nechme na později. Teď se zaměřeníme na Remuse" přesměrovala jsem svůj zrak na něj "Rem rád čokoládu" drkl do mě Peter "A já ostatně taky" zasmála jsem se a přistoupila blíž k Remusovi, asi jedinému normálnímu z Pobertů "Tak? Co leží na srdi tobě?" řekla jsem už trochu vyčerpaná, ale utěšila mě myšlenka, že je Remus normální a nebude žádat Merlin ví co "Může být čokoláda" pousmál se, byl tak rozkošný "Mléčná nebo hořká?" ujišťovala jsem se "Mléčnou prosím" odřekl Lupin "Vidíte, tohle je slušnost, měli byste se od něj co učit" poslala jsem mu jemný úsměv, což mi samozřejmě opětoval "Tak, teď mi můžeš dát těch pár rad" navrhl James a já si jen těžce povzdechla "Fajn, krok jedna - brzdi chlapečku, myslím tím tu tvou aroganci a hloupé narážky na to, jestli by s tebou Lily šla na rande, což nám navazuje na druhý krok - neoslovuj ji příjmením, věř mi že houknutním „Hej Evansová!“ na ni rozhodně nezpůsobí a poslední, třetí krok může prospět nám oboum - chovej se lépe ke Snapeovi, kolikrát vám říkala ať toho necháte?" všichni chlapci seděli a koukali na mě s otevřenou pusou, najednou James vytáhl zápisník a tužku "Můžeš to prosím tě zopakovat?" řekl prosebně "Pottere!!! Přestaň si ze mě dělat prdel!" křikla jsem po něm, načež se ostatní Poberti začali jen smát ~zatracení Poberti! "Jen se smějte, pak se ti vysměju já když ti Lily OPĚT řekne NE" dala jsem výrazný důraz na slovo opět a ne "Uklidni se" ozval se Black, načež si to namířil ke mě "Ještě krok a nakopu tě ty víš kam" sjela jsem ho pohledem "Proč mě tak nesnášíš?" řekl na oko smutně "Protože sis mě vybral na další oběť?" na to jsem slyšela jen tlumený smích zbylích Pobertů "Nebudu tě přece mučit" řekl na svou obranu "Mučení bude vidět tě za týden s další holkou" vízězně jsem se usmála "Taky tě miluju" řekl pobaveně Sirius "Kdo řekl že já miluju tebe?" vyplázla jsem na něj jazyk "Dobře, dobře vy hrdličky, nechte už toho cukrování" řekl výsměšně Lupin, čímž si vysloužil můj vražedný pohled "A....... kdy bude to rande?" zeptal se Sirius "V šestvečer, tady ve společence, vyženeme od sud ostatní a uděláme si romantický večer" řekla jsem mírně sarkasticky, což Black očividně nepochopil "To zní úžasně" řekl celý rozesněný "S tou poslední částí jsem žertovala" protočila jsem oči "Proč? Zní to dobře" řekl klidně Remus a tím si vysloužil další z mých nemilých pohledů, který se po chvíli rozzářil "Tak dobře Remusi, já půjdu na rande s tebou a Siriusovi donesu čokoládu!" vykřikla jsem radostně "J-já to tak nemyslel, je-jen......." začal se červenat "Ne! To nepřichází v úvahu!" křikl Sirius "Půjdeš na rande semnou" dupl si "Žárlíš Blacku?" přišla jsem k Removi a dala mu pusu na tvář "Uvidíme se na rande" mrkla jsem na něj, pak se otočila na Remuse a pousmála se "Promiň" poškrábala jsem se na zátylku a šla dát holkám vědět, že můžou zpět do společenky "V-vpohodě" uslyšela jsem než jsem odešla "Můžete" křikla jsem "Ty si teda dáváš na čas (t/j)" pokárala mě Ashley, která seděla opřená o kamennou zeď hradu. Všechny holky už byly vevnitř, venku jsme zůstaly stát jen my s Lily "Jdeš na rande s Blackem?!" špitla s výčitkami "Jen aby dali pokoj Snapeovi" rudovláska jen přikývla a chystala se odejít, když mi něco došlo "Počkej, tys poslouchala?!" chytla jsem ji za rukáv hábitu "Jen posledních pár minut, nudila jsem se" pokrčila rameny "A ostatní?" řekla jsem zděšeně "Ke konci poslouchala i Ashley, ale jinak nikdo" usmála se a já si oddechla, pak jsme spolu vešly do spopečenky "Hele lidi nevím jak vy, ale já jdu do hajan" oznámila jsem "Smím se přidat?" ozval se z rohu místnosti Sirius "Hádej!" protočila jsem očima a koukla na smějící se Lily s Ashley "Hahaha, jen se smějte" zaksychtila jsem se na holky, probodla Blacka pohledem a udala se do mého pokoje.

Tom Riddle x Reader czKde žijí příběhy. Začni objevovat