Tom Riddle x Reader cz

Starý přítel

Bum bum, bum, bum bum bum ~agh... co to sakra... bum bum bum, ťukání nepřestalo a tak jsem se zvedla z postele a po chvíli spatřila jeho zdroje. Na parapetě okna mého pokoje seděly dvě sovy s dopisy v zobácích "No ty vole" řekla jsem si pro sebe, čekala jsem totiž odezvu od té blonďaté kreatury, ano mám na mysli Malfoye. Otevřela jsem okno a dopisy si převzala, položila je na stůl a šla jsem si k počteníčku udělat kafe. Mezitím co se voda v konvici vařila jsem se ještě stihla převléknout a učesat "Tak, copak to tu máme" řekla jsem otevíracíc první obálku, okamžitě jsem ale poznala, že ten dopis je od někoho jiného. Tenhle rukopis byl jiný než ten Luciusův a tak jsem začala číst:

Ahoj (t/j), vím že jsem se hodně dlouho neozíval, ba ani nedával známky života, za což se ti omlouvám. Neboj, tebe jsem ale pečlivě hlídal a ověřoval si u Brumbála jestli jsi vpořádku. Hodně jsem přemýšlel, chtěl tě navštívilt, ale řekl jsem si že to nemá moc cenu, navíc na to moc nebyly prostředky. To víš... nikde se ani moc dlouho nezdržuji a tak to souvisí i s častou změnou práce, mimochodem slyšela jsi už o útěku Siriuse? Včera v noci utekl z Azkabanu a ty moc dobře víš co to znamená, Harry je v nebezpečí i když... nejsem si tím vším dokonce jistý, snad mě chápeš. Brzy se shledáme, jsem totiž na cestě do Bradavic. Brumbál mi nabídl pozici učitele obrany proti černé magii, ani nevíš jak se na tebe těším a samozřejmě i na Harryho.
R.J.L

"Remus!!!" křikla jsem, přičemž jsem si byla naprosto jista tím, že jsem vzbudila několik lidí z obrazů a možná nejen těch "Počkat co?!" opět jsem očima sjela text a vážně, nepřekoukla jsem se. Sirius, utekl z Azkabanu... ale jak sakra?! To se stalo snad poprvé v historii, že někdo utekl z vězení střeženého mozkomory. A k tomu co psal Remus, upřímně nevěřím že by to byl Sirius schopný udělat... zabít ty všechny mudly a Pettigrewa, upřímně mi to sedí spíš právě na Petera a doteď tomu že to Sirius udělal nevěřím "Taaak a co všechno se dozvím v tobě?" řekla jsem směrem ke druhé obálce, popadla jsem ji, otevřela a...

Dobrý večer slečno Girndelwaldová, dnes večer mezi vaším kmotřencem a jeho opatrovníky došlo k menšímu incidentu, nešťastnou náhodou Harry použil na sou tetu zvětšovací kouzlo. Žena už je vpořádku a má vymazanou paměť, Harrymu naštěstí nehrozí žádná výchovná opatření. Hezký den, Kornelius Popletal.

Vytřeštila jsem oči "Co?!?!" myslela jsem že vybuchnu a to popřání „hezkého dne" moc situaci nezmírnilo. Chvíli jsem to rozdýchávala, Harry dostane takovýho zjebáka a to i když to není dokonce jeho chyba, vinu na tom nese i Brumbál. Už dávno jsem mu říkala, že si Harryho chci vzít do péče já, věděla jsem totiž, jak se chovala Petunie k Lily když se to zjistilo - že je čarodějka. Říkala že je divná, že je to zrůda a tak, ale ve skutečnosti jí to jen záviděla, to, co ona sama neměla možnost mít - magii. No nic, dnes je 1. Září což znamená několik věcí - uvidím moje slavné trio, dorazí Remus a nějaká nová slečna z Kruvalu. Těšila jsem se, vyšla jsem ze svého pokoje a udala se za ředitelem Brumbálem, potřebovala jsem s ním ještě něco probrat. Zaklepala jsem a po obdržení souhlasu vstoupila do jeho pracovny "Čekal jsem tě" kývnutím mě pobídl k tomu, abych si sedla "Ste snad věštec?" na mou poznámku se uchechtl "Nene, to v žádném případě, jen už asi tuším o kom semnou chceš mluvit" ujasnil "Ech... vám nikdy nic neunikne, přejdu tedy rovnou k věci. Myslíte že je Sirius Harrymu nebezpečný? Upřímně, vím že ste věřil v Hagridovu nevinu, když ho tehdy Tom obvinil z... no vy víte čeho a vím že byl ve školních letech tady spíš ten, kdo ostatním ubližoval, ale každopádně se chci zeptat, jestli věříte i v Siriusovu nevinu?" ujišťovala jsem se "Myslím že odpověď na svou otázku už znáš" usoudil, ale mýlil se "Ne a i kdyby, chci to slyšet od vás" oznámila jsem "Jak jsi správně podotkla, Sirius byl vždycky... no, nebyl k ostatním nejmilejší" usoudil, ale to neodpovídalo na mou otázku "Takže?" doptala já se "Pochybuji o tom, že by to byl zlí člověk, nikdo se nerodí zlí. Je to o prostředí, ve kterém se člověk vychovává a Sirius se se svou rodinou úplně neshodoval, nemyslíš?" řekl shodně s pravdou, to ale pořád nebyl jeho názor, jsné „ano“ nebo „ne“ "Ne, to ne..." zapřemýšlela jsem, Brumbálovi náznaky vedli spíš k tomu, že si nemyslí že by byl Sirius Harrymu nějak nebezpečný "Tak vidíš, pojďme už, za chvíli začne slavnostní rozřazování" prudce jsem se koukla na hodinky, měl pravdu, vstala jsem a vydala se prudce za ním. Šla jsem směrem k velké síni, když tu najednou "Koho to vidí oči mé!" ozvalo se za mnou "Remusi!!!" křikla jsem, prudce přiběhla za ním a objala ho, což mi samozřejmě můj starý přítel oplatil "Jaká byla cesta?" optala jsem se "Ve vlaku na Harryho zaútočil mozkomor" řekl klidně "Cože?! Remusi Johne Lupine, jak tohle můžeš říct tak klidně?!?!" křikla jsem pobouřeně "Opět dělá ta malá dáma, ze všeho velké drama" uchechtl se "Neplácej mě po hlavě!!!" křikla jsem uraženě, vždy si utahoval z mojí výšky "Proč pak?" dělal blbého "Nepřeji si to!" ujasnila jsem "Jsi tak rozkošná když se zlobíš a taky mrňavá" pousmál se "No jo furt, já mít 180 tak se jiným taky vysmívám" on se jen uchechtl a gestem mě popohnal k velké síni, vstoupili jsme dovnitř a sedli si k učitelskému sboru ~bla bla bla, proč musí být ta Brumbálova řeč vždycky tak dlouhá?! Začala jsem si vidličkou po stole škrábat obrázky a proslov jsem už tolik nevnímala "A teď bych vám chtěl představit naši novou studentku Tessu Johnsonovou, Tesso, pověz nám něco o sobě" to už jsem od vidličky zvedla hlavu a vedle ředitele jsem spatřila menší černovlásku s pravděpodobně modrýma očima "Jmenuju se Theressa, ale mám radši když mi lidi říkají Tesso, je mi čtrnáct a přijela jsem sem z Kruvalu. To by myslím zatím stačilo, můžu už být rozřazena do své koleje?" otočila se směrem k Brumbálovi "Jistě, sedni si sem a profesorka McGonagallová ti na hlavu posadí Modrý klobouk" dívka si sedla pod klobouk a on najednou ožil "Hmm... zajímavé, velmi zajímavé, jsi chytá a nadaná, ale taky sebejistá a odvážná. Hmm... co a tebou dítě? Co s tebou... mmm myslím že pro tebe bude nejlepší kolejí Nebelvír!!!" u Nebelvírského stolu zaburácel jásot a Tessa si sedla ke stolu, Brumbál pronesl ještě pár slov a pak začala večeře.