Tom Riddle x Reader cz

Slzavý konec školy

Ani jsem se nenadála a už byl konec mého sedmého ročníku, učitelé pronášeli proslovy a výjimkou nebyl ani ředitel Dippet, který nám popřál do života to nejlepší: ať si najdeme dobrou práci, šťastně se vdáme/oženíme, utvoříme rodinu a podobné věci. Od doby co se Riddle choval tak divně uplnynul rok a půl, celkem mě prekvapilo, že už se pak semnou nepokoušel ani komunikovat, ale byla jsem za to ráda. Proběhlo taky pár lekcí se Severusem, během kterých mě toho celkem dost naučil. Nitrozpyt a nitrobrana, už mi nedělaly oroblémy, naučil mě taky nějaké ty zaklínadla z černé magie, za což jsem mu byla neesmírně vděčná. Teď ale nastala ta horší část dnešního dne, loučení s kamarády, s těmi, se kterými jsem za těch sedm úžasných let prožila spoustu skvělých chvil. Smích, pláč, radost, smutek, obavy, láska, sdílely jsme spolu tolik pocitů, chvil a zážitků, že nemůžu uvěřit tomu, že to vše dneska končí. Achjo, pmatuju si to jako včera, když Moudrý klobouk vykřikl Nebelvír a já si poprvé sedla vedle Lily. Teď už každý půjdeme svou vlastní cestou a už to nebude ntejné, jako dřív. Dobře, už konec se vzpomínaním, přenesme se do současnosti, běžela jsem za Lily a prudce ji objala "Neopouštěj mě" špitla jsem jí do vlasů "Vždyť neumírám" zasmála se Lily, ale to už na mě něco káplo "Nebreč nebo budu taky" do očí se mi nahrnuly slzy, načež jsme se obě zasmály "Nebrečte holčičky, nevidíme se naposled" objal nás James "Zmlkni Jamesi" "Má pravdu, my spolu budeme bydlet, James s Lily taky a i Ann s Remem" "Máš pravdu zlato" dali jsme si krátkou pusu a já se pak šla rozloučit zvláš s každým z Pobertů "Remusi, ty jediný jsi mě při těch blbech držel při smyslech, když se zase chystali udělat něco hloupého"  uchechtla jsem se "Jsi skvělý kamarád, vždy mě vyslechneš, podpoříš, obejmeš, jsem za tebe vděčná" prvně jsem ho objala a delší dobu nepouštěla, po delší chvíli jsem se od něj odtrhla a namířila si to k Jamesovi "Jamesi, ne vždy jsme spolu dobře vycházeli, spíš jsme se navzájem sraly, ale i přes to tě mám ráda. A s Lily vám to fakt sekne" poslední větu jsem řekla šeptem, načež jsem ho objala, další na řadě byl Peter "Víš, my se vlastně nikdy moc nebavily a nenavázali spolu žádné pouto, proto budu upřímná, moc mi chybět nebudeš" podala jsem mu ruku, kterou jaksi neochotně stiskl "Ashley a Lily, k vám promluvím hromadně, jste ty nejlepší kamarádky, jaké jsem kdy měla. V Krásnohůlkách byly holky tak trochu nafoukané a necítila jsem se mezi nimi dobře, s vám to.bylo jiné. Vždy jsem cítila, že se vám můžu se vším svěřit a že vám můžu věřit, že nevyzradíte má tajemství a že tu pro mě vždy budete" pronesla jsem a po chvíli jsme stáli v hromadném objetí, Ashley přečetla a Lily se snažila nebrečet "Co  kdybychom naš sedmý rok sli někam ostlavit?" navrhla Annabeth "Víš Ann, je ještě někdo, komu dlužím velké díky" sestra se ušklíbla "A komu jako?" divil se Sirius a já mlčky koukla po Lily "Snape" řekla jsem jednoduše "Srabus? Za co chceš děkovat Srabusovi?" nechápal James "Víte, nechtěla jsem vám to říkat, protože vím jak nemáte rádi černou magii, ale Snape mě učil jak se před ní bránit a vlastně trochu i ní samotné" řekla jsem klidně "Co? Proč?!" vyhrkla Ashley "V klidu Ash, pro jistotu, známe přece Riddlea" špitala jsem "No jak myslíš" řekla jaksi naštvaně, už jsem to netěšila a běžela směr Zmijozelská kolej, nikde jsem ho neviděla, ale potkala jsem Malfoye, ke kterému jsem neochotně přišla "Nevíš kde je Snape?" přešla jsem rovnou k věci "Co pak je tak důležitého, že se na mě princezna Grindelwaldová rozhodla promluvit?" zasmál se "Dobře, pořadím si sama" řekla jsem a chtěla odejít, když mě prudce chytil za ruku "Počkej! Zavolám ti ho" řekl a pousmál se, po nějaké době se vrátil společně se Snapem, který se za mě nechápavě podíval "Díky žes ho zavolal, ale chci s nim být sama" oznámila jsem "Hah, hrdličky" odfrkl si a odešel "Víš Severusi, teď, když to všechno končí začínám litovat, že jsem se s tebou nezačala bavit dřív. Jsi vážně vpohodě a moc ti děkuju za to, co jsi pro mě udělal"  objala jsem ho, chvíli jen stál, ale pak mi objetí přece jen oplatil "Je něco co bych pro tebe mohla udělat?" řekla jsem po chvíli "Omluvit se za mě Lily za to, co jsem jí udělal" odřekl a já jen nesouhlasně zakroutila "Víš Severusi, myslím, že by to Lily více ocenila od tebe, ale můžu od ní odtáhnout Poberty a budeš mít prostor, co ty na to?" chvíli si to promýšlel, načež jen přikývl, oba jsme se udaly na místo, kde na mě měli čekat mý přátelé. Když už jsme byly dost blízko, zastavil se a naznačil mi, ať pro ni dojdu a taky jsem i udělala "Lily, někdo s tebou chce mluvit" špitla jsem a koukla na Snapea, ona koukla stejným směrem a založila ruce na prsou "A co chce?" zjišťovala se "Myslím že víš" naznačila jsem jí, ať za ním jde "Jděte napřed" řekla, načež se vydala za ním, Poberové vše samozřejmě pozorně sledovali "Nenechám ji s ním osamotě!" křikl James a chtěl jít za ní, ale zažila jsem ho "Jamesi, mají spolu nedořešené věci, s tím ty nic neuděláš, navíc Severus je dobrý člověk, za těch pár měsíců jsem ho stihla poznat lépe, než kdokoli z vás" skončila jsem a vydala se směr Prasinky, všichni se po sobě rozhlédli a po chvíli mě dohnali. Chvíli jsme čekali na Lily, mezitím jsme objednali a poslouchaly Jamesovy nejhorší scénáře "Ty seš takovej idiot, Pottere!" křikla jsem a hned na to dorazila Lily "Přesně moje slova" uchechtla se Lily, načež si přisedla a objednala si i pro sebe. Zbytek večera jsem trávila ve skvělé přítomnosti přátel a sestry, to byl jeden z nejlepších dnů v mém životě, i když to byl slazavý konec školy.