Annabeth Jane Grindelwaldová

79 9 3
                                    

Tak jak jsem si řekla včera na lekci se Severusem, tak jsem i udělal, na snídani jsem přišla k Havraspárskému stolu a sdělila sestře, ať na mě po jídle počká nebo že případně počkám já na ni. Ověřila se mi ta druhá verze, čekala jsem a čekala, až konečně vyšla - nízká, brunetka se zelenýma očima, má sestra "O čem jsi chtěla mluvit?" zeptala se nejistě, cítila jsem, že kvůli mizivé komunikaci je mezi námi poměrně divná atmosféra "Víš Ann, poslední dobou spolu neprávíme ani minutu a vím že máš svůj život a své přátelé, ale......" nedořekla jsem, když mě u ničeho nic přerušila "Vím co tím chceš říct, můžeme spolu zajít do ..., co ty na to?" navrhla sestra "Budu moc ráda, jo a ještě něco, chtěla bych tě představit svým přátelům" řekla jsem radostně "Dobře, tak dnes po hodinách ve vaší společence, budu se těšit!" mávla na mě, načež odhopsala pryč a já zase rychle hopsala na první hodinu. Tom si mě obvykle ani nevšímal, ale dnes to bylo jiné, cítila jsem, jak mi pohledem propaloval záda. Vlastně jsem si vzpoměla na to, že procházel kolem mě a Annabeth. Probíhalo to asi tak, že se na chvíli zastavil, chvilku na nás koukal a pak zase odešel. Nic jsem si z toho nedělala, vlastně jsem po chvíli zapomněla i na jeho otravný pohled na mích zádech. Hodiny skončily stejně rychle, jak začali, konec konců dnes byly celkem k přežití. Když skončila poslední hodina, lektvary, vzpomněla jsem si na něco důležitého nebo spíš na někoho. Musím říct Snapeovi, že dnes nemůžu jít na lekci i když pochybuju že by mu to nějak extra vadilo "Severusi já......" začala jsem, ale utl mi slovo dřív, než jsem stihla myšlenku doříct "Vím, vím, včera jsi nad tím myslela, zpravuješ vztahy se sestrou a proto dnešní hodina odpadá" jen jsem přikývla "A hele, nechceš ji rovnou......." začala, ale on už stihl odpovědět "Ne díky" řekl a odešel, já řekla heslo a společně se sestrou prošla úzkou chodbičkou, vedoucí ke společenské místnosti. Rozhlédla jsem se, naštěstí tam byli právě ti, které jsem potřebovala nejvíc "Drazí Poberové, Lily, Ash, tohle je má sestra, Annabeth" "Jsem Annabeth, ale říkejte mi Ann" usmála se a já napjatě sledovala reakci ostatních, u některých jsem to ani nevyčetla, ale u jedné osoby to bylo stoprocentní "Siriusi Orione Blacku, ještě jednou se takhle podíváš na moji sestru a přísahám Merlinovi že ti ty tvý oči vypíchnu z důlků!!!" dozvěděli se po místnosti "Promiň Ann, toto ti snad nemusím představovat" ukázala jsem na zděšeného Blacka, který se radši ani nedíval mým směrem "Teda Tichošlápku, ta ti dává teda pořádně zabrat" uchechtl se James, načež jsem ho obdařila vražedným pohledem, jediný z Pobertů, který moji sestru přijal normálně byl Remus a samozřejmě že i holky "Takže, vy znáte Ann, ale Ann moc nezná vás, takže vám to usnadním. Tato brýlatá věc je James, ta hned vedle Sirius, na něj si dávej bacha, nikdy nevíš kterou bude chtít příště" špitla jsem sestře, která se uchechtla "Já to slyšel!" zaksychtil se Sirius "Účel Blacku" mrkla jsem na něj "Tohle to milé stvořeníčko je Remus, vtělené dobro a mozek této skupiny. Támhle v zadu se krčí Peter, nejspíš zase něco žere a tohle? Tohle jsou moje dvě kočičky, Lily a Ashley" Ann jim přikývla na pozdrav "Moc ráda vás všechny poznávám" usmála se, byla jako sluníčko, vždy radostná a plná optimismu. Pro mě ale bylo radostné to, že po ní CELOU DOBU koukal Remus a ona po něm od doby, co jsem ho představila. Ach jo, všichni Poberi si někoho najdou a jedině Peter bude sedět a žrát v koutě kebab. No což, dětičky už jsem mezi sebou poznala, čas jít s dámamy pryč, konkrétně do našeho pokoje. Jakmile Lily zavřela dveře, ozvala jsem se já "Vidělas jak na tebe koukal Remus?!" zapištěla jsem "Taky jsem si toho všimla" dodala Ashley, na čež Lily souhlasně přikývla "No tak Ann, líbí se ti nebo ne?" šťouchla jsem do sestry "Nóó Remus je pěkný, ale......." dál už to nedořekla, jelikož jsem ji umlčela "Ne, ne, ne, žádné ale, přesně to jsem pozvala vědět „Remus je pěkný"" zopakovala jsem po ní "Jóó? A pochlubila ses sesřičce že chodíš s Blackem?" řekla škodolibě Ashley "My spolu nechodíme! Dáváme tomu....... volný průběh" řekla jsem už trochu klidněji "A co ty Lily?" zeptala se jí Ann "Do ní je zabouchnutá samotná hvězda famfrfálu" řekla jsem Tajemné "Potter že je do ní........ ale moment, moment, hodily byjste se k sobě" zapřemýšlela Ann "To ty s Remem ale taky, oba jste klidní, chytří, oba rádi čtěte a jíte čokoládu" zdůraznila jsem "Miluju čokoládu!!!" křikla Annabeth "On taky ty čokomaniaku!" uchechtla jsem se a hned na to jsme se začaly smát všechny

.........mezitím ve společenské místnosti

"Ta Annabeth je fakt kočka!" křikl Sirius "Chodíš s její sestrou, ty pako, navíc nekoukala po tobě" pokáral ho Potter, přičemž mrkl na Remuse "Co je?" řekl nechálavě, ale moc dobře věděl, o co se jedná "Nemohla z tebe spustit oči a já to viděl Náměsíčníku, všechno jsem viděl" pousmál se James "Fajn, líbí se mi, to jsi chtěl slyšet?" řekl sarkasticky "Přesně to" teď na něj mrkl Tichošlápek "Neboj kámo, my ti s ní pomůžem, dám ti pár dobrých rad a......" začal Sirus, ale nebylo dáno mu to dokončit "Jen to ne, pamatuješ jak to dopadlo u mě?" připoměl mu Potter "Tak, že si (t/j) myslela, že ji chceš?" ozval se Peter "Přesně tak, mezitím já nemohl zapomenout na Lily" řekl zasněně "Jo no, co ty a Evanska?" vyhrkl najednou Sirius "Jsme s Lily dobří přátelé, poslední dobou se to mezi námi trochu změnilo" oznámil s úsměvem James "Všiml jsem si" dodal Máměsíčník "Ty si radši všímej té své Ann" poblídl ho Dvanáctérák "Hej Reme, hodily byjste se k sobě" připojil se Pettergew "Jo no, oba jste chytří knihomoly" řekl vysmátě Black "No uvidíme jak dlouho ti to vydrží s (t/j)" rýpl si Lupin "Ne, vy to nechápete, (t/j) je jiná, je výjimečná" Blackovi se rozjasnily oči "Kluci, ono se to děje!" křikl radostně Peter "Že by se náš Sirius zamiloval?!" spekuloval James "Myslel jsem, že to je nemožné!" zaradoval se Remus, teď tam všichni tři radostně skákali kolem něj a pak se naráz vrhli na chudáka Blacka "Gratuluju kámo, konečně jsi dospěl!" křikl radostně James

Po nějaké době jsme s holkama vyšly ven, kluci se o něčem bavili, ale jakmile nás viděli, zmlkli "Aha" řekla jsem stylem wtf, oni pořád mlčeli, proto jsme s holkamy vyšli ven směrem k Černému jezeru, kde jsme stále probíraly Poberty.

Tom Riddle x Reader czKde žijí příběhy. Začni objevovat