Butterfly Farrelleto Kniha 13

Někdy Spolu... 56.

Po lehkém obědě jsme se šli projít. Drželi jsme se za ruce a procházeli se našim parkem. Když nechceš aby tě zde vyčuchali slídící psi tak nemáš moc možnosti kam jít. Sedli jsme si na lavičku mezi smrky a políbili jsme se ústa.
Hrál jsem si s jeho prstama. Zítra musím zas do New Yorku.
On si vzdychl a řekl trochu sklamaným hlasem.
Já to přece vím a ví to celý internet.
Lehl si a já mu hladil vlasy až asi za deset minut usnul.
Já jsem měl čas přemýšlet, sledoval jsem větve s jehličím a pár chodců v dálce.
Možná, že to je tak lepší, že to pochopil. Potřebujem si promluvit ale mám blbý tušení, že to nedopadne moc dobře.
Začínalo se pomalu stmívat, lehce jsem ho vzbudil.
Promiň já usnul.
Nic se nestalo.
Můžeme si vzít taxík a zajet do mé kanceláře chtěl bych ti něco ukázat a pohořit si s sebou.
On si sedl a já zavolal taxík.
Za půl hodiny seděl naproti mě u nás či přesně řečeno u mě v kanceláři. Nalil jsem mu vodu a sobě něco co bych v tuhle chvíli potřeboval.
Coline co se děje?!
Vše je v pořádku nedělej si žádný starosti.
Chtěl jsem ti jenom něco ukázat.
Proč prodáváš San Feliz?! Řekl to trochu náhle až mě to zaskočilo.
Neodpověděl jsem mu a vytáhl jsem z trezoru staré desky. Někdy není potřeba pospíchat, vše s klidem to je nejlepší řešení.
Položil jsem je na stůl.
Jeho pohled se upřel na ošoupané rohy. Potom prstama to vše přejel. Otevřel desky a koukal na to pár minut,potom to pomalu zavřel a podal mi je dlouhou chvilku nic neřekl. To ticho bylo jak v hrobě. Blahopřeji Coline. Vstal a byl na odchodu. Potom se  náhle otočil.
Děkuji zlato. Sedím pohodlně ve svém křesle a čekám s čím přijde.
Odjíždím do Paříže zítra ráno.
Mohl bych s klidem říct, že bouchl s tima dveřmi.
Můj úsměv byl jako  jedovatý had. Úšklebek který se objevil na mé tváří by mi mohl závidět i Tučniak.
Do Paříže co tam vlastně je?!
Pozdě večír jsem se vracel cejtil jsem se všelijak. Potřebuju spát zítra bude náročný den v New Yorku. Sprcha  mě příjemně osvěžila miluju drahé voňavé šampóny. Zavřu oči a cejtím vodu jak mi stýká po obličeji.
Netušil jsem co jsem vlastně udělal a kdybych to věděl tak bych to stejně nezměnil.
Jak jsem několikrát řekl jdu za svým i přes mrtvoly.
Schon NEW YORK nemám moc rád já mám radši klid a pohodu. Ten seriál je vyčerpající ale já to zvládám jako by nic. Na chvíli jsem Tučniakem a potom svým Já. Ta postava je mi dost podobná není to tak?!
Za pár hodin mám tři hodiny přestávku. Zašel jsem si na oběd do vyhlášený restaurace. Mám svůj program rozvržen na minutu. Než mi přinesli oběd kouknu se na internetu co se děje v Paříži.
No a co mám se jako zbláznit. To bude ale Show můžu se vsadit sám se sebou, že vymete všechny přehlídky co tam budou. Mstí se má vstek co se děje a nechce zaútočit přímo!
Hm vidím to v hadrách pod jeho úroveň se promenáduje se po Paříži, že jsem měl ale pravdu. Položím mobil na stůl a krájím výbornou rybu která se mi rozpadá v ústech.
Víno je jako oheň v mém těle.
Najdu jeho číslo a slyším jak to vyzvání. Po třetím zvonění m to zvedl.
Cejtím tu vzdálenost mezi námi a není to jenom oceán. Ahoj Coline.
Dobrý večer u vás v Paříži Jarede. Používáme své vlastní jména co jindy nikdy neděláme.
Děkuji já víš no zde je schon. Je módní týden tak prostě jsem tu když ty....
Chtěl jsem říct jseš v tom New Yorku no.
Jarede to stačí ne? Trochu pod úroveň je to všechno ne?
Cejtím jeho dech v mobilu asi se z hluboka nadýchl.
Myslím, že pod úroveň je plno jiných věcí Coline.
Já víš já prostě už nemůžu někdy se citím tak že bych se zahrabal do hlíny a už nikdy nevylez.
Ty máš pořád něco. Nic se ti nezdá vše rozebíráš Jarede.
Já?! V jeho hlase je slyšet lehká ironie no ale nic.
No tak na brzkou shledanou řeknu a zavřu mobil.
Položil jsem příbor na talíř a najednou jsem neměl hlad.
Pokračujeme