Dny uběhli jako voda a já jsem si připravil moje zavazadlo. Cejtím se dobře, plný energie. Svážu si vlasy do uzlu aby mě nepadali do očí. Dám pantofle do kufříku na vrch a pohladím je a koukám na ně pár vteřin než je zas vezmu a dám je spádky do skříně.
Možná, že od toho čekám moc ale moc se těším, že se uvidíme bude na mě čekat na letišti tych pár hodin, za to stojí.
Ještě tu teplou vestu a zapnu zip tašky. Jdu se osprchnout a trochu tu poklidím, nemám rád nepořádek a myslím, že jsem nikdy neměl.
Večír v mé posteli zavřu oči a představuju si jeho jak mě drží v náručí.
Moc se těším a nemohl jsem usnout tak jsem si vzal prášek na spaní. To se mi stává když jsem rozrušený.
Ráno jsem se zabýval trochu muzikou aby uběhl čas a potom jsem se šel najíst do našeho bistra. Tam se mi stala zvláštní příhoda.
Seděl jsem u okna a upíjel můj čaj z lesního ovoce. Tak krásný den může být jenom zde v LOS Angeles miluju mé město a abych pravdu řekl Dublin mi nikdy nepřirostl k srdci. Ukousl jsem tost s avokandem když přišla k mému stolu mladá žena. Nevím nejsem na to moc zvyklí aby mě někdo virušoval když někde sedím.
Pane Leto?
Prosím?
Byla to žena normálního vzhledu, krátké hnědé vlasy ostříhané nad uši. Semišovou bundu barvy světlé hnědéa na rtech žádný úsměv. Podala mi obálku v tý největší velikosti a odešla.
Nestačil jsem otevřít pusu a byla pryč, nevím jako co to mělo znamenat.
Dojedl jsem a zaplatil jsem a cejtil jsem se zvláštně.
Stojím před bistrem kouknu se na hodinky a pomyslím si za dvě hodiny odlítám. V ruce držím tu ohromnou obálku která mě vůbec nezajímá. Možná, že to je chyba možná, že jsem dobře udělal. Já to hodil do odpadového koše. Nechci nic aby mě skazilo mou náladu, nechci prostě nic vědět!!!!
Můj mysl je jenom že za dvě hodiny odlétá mé letadlo......
Někde v dáli byl nějaký pták, slyšel jsem jeho křídla a já z ničeho nic jsem měl blbý tušení.
V letadle jsem se snažil zbavit toho blbého tušení ale ten pocit se neustále vracel.
Napil jsem se vody kterou mi podala letuška.
Co mě to popadlo nevím. Nasadil jsem si sluchátka a poslouchal mou novou hudbu.
Udělal jsem selfie pro mé fan abych pravdu řekl chybějí mě moc, něco jiného je herectví a něco jiného je vřelos t lidí v publiku. Jako herec se musíš podle toho chovat jak říká Colin.
Šest hodin uteklo jako voda a mé letadlo bude pomalu přistávat.
Šel jsem si pro zavazadlo na pás a díval jsem se na samootevírací dveře kde byl dav čekajících lidí. Mrkl jsem jestli náhodou ho nezahlédnu, no nic. Konečně vidím mé zavazadlo tak ho rychle vezmu a ubírám se k východu.
Venku je strašně moc lidí kteří čekají na své lidi. Pohledem ho hledám a nevidím ho nikde.
Lidé který mě zdraví a znají mě přiletěli se mnou na ten slavný Met Gala.
Sedím na lavičce už asi půl hodiny, nevzal mi telefon a ani já jemu. Cejtím se zrazený a podveden.
Zůčastním se Met Gala v naději, že on tam bude?! Pozvánku mám tak o co jde?!
Zazvonil mi mobil....
Pokračujeme
ESTÁS LEYENDO
Butterfly Farrelleto Kniha 13
FanficOšklivá chlupatá housenka se stane jednou krásným motýlem. Tak jako dva chlapci který bez žádných prostředků se staly krásnymi motýli.