Hraní podle pravidel [Scorose]

35. kapitola

Já vím, že je neděle, ale myslím si, že novou kapitolkou nepohrdnete. 😜
Tato je ještě trošku oddechovější, to až v té příští se nám to rozohní. 🤣
Prozatím mě zajímají vaše názory na knihu, protože se velice pomalu, ale naprosto jistě blížíme ke konci. 😊 45. nebo 50. kapitola bude ta poslední, uvidíme, jak se věci v příběhu budou vyvíjet 😃
Prozatím si užijte dnešní kapitolku 😁
Déňa ❤️

Dalšího rána se Rose vzbudila v prapodivné poloze, v níž ještě nikdy předtím neležela.

Nohu v prapodivném úhlu, druhou přes Scorpiuse, jež ji k sobě tiskl levačkou, pravačku zabořenou v jejích vlasech, které byly rozevláté nejen přes její, ale i přes jeho obličej, na němž měla ledabyle pohozenou svou ruku, druhou za zády.

Protože si byla jistá, že kdyby se jen hnula, vzbudila by ho, tak jen pootevřela jedno oko a drobet zaklonila hlavu, aby si svého přítele mohla prohlédnout.

Obličej měl uvolněný, tváře červené, své vlasy přes čelo, její přes tvář, pootevřená ústa a jen dýchal.

Pomalu, potichu, pravidelně

S úsměvem si jej dál nehybně prohlížela, když se pak nahlas nadechl, překulil se na pravý bok, takže ji ze sebe shodil a pevně objal, než otevřel své modré oči, které se ihned setkaly s jejími tmavými.

„Dobré ráno," usmála se.

„Dobré," vydechl a pohladil ji po tváři. „Jak se ti spalo?" zeptal se.

„Skvěle," usmívala se stále.

„Co se žulíš?" zasmál se, když ji viděl a pustil ji ze svého náručí.

„Jseš strašně krásnej," zašeptala a on se dal do smíchu.

„Jak jsi na to přišla?" smál se.

„No, koukala jsem na tebe," kmitla rameny a posadila se na posteli.

„Ty někam jdeš?" přešel jej okamžitě smích.

„Ne, jen sedím," řekla. „Ale ne," zarazila se pak. „Jdu si vyčistit zuby."

„Proč?"

„Protože je ráno" ušklíbla se a postavila se na studenou podlahu, aby mohla odběhnout do koupelny, kam za ní velice nečekaně přišel i Scorpius, který někde splašil kartáček a též se dal do čištění zubů.

„Kope y eš akoá opía!" pronesla zamračeně Rose.

„O ikáš?" zeptal se Scorpius s pobaveným výrazem ve tváři.

„E i opía!" zopakovala. „A e e eeš."

„E e eu?!" zamračil se a drcnul do ní.

„Au! O oleo," pleskla jej přes ruku.

„O eoo oet," namítl Scorpius.

„No to teda mohlo," dohadovala se zrzečka, když vyplivla pastu a prohlédla si své zuby v zrcadle.

„Ne, nemohlo," vyplivl pastu i on. „Bylo to naprosto jemné prostrčení, zlato."

„No to teda nebylo, broučku," přimhouřila oči a Scorpius ji líbnul do vlasů.

„To si říkáš famfrpálistka?" poškládlil ji.

„Ano," našpulila rtíky, čímž blonďáka pobavila již poněkolikáté toho rána.

„Sralbotko," zvedl obočí.

„Hade," napodobila jeho gesto.

„Šprte," ušklíbl se.