Hraní podle pravidel [Scorose]

40. kapitola

Tak jdem na to, posledních pár kapitol do konce 😁
Déňa ❤️

Poslední bradavická noc.

Scorpius a Rose se rozhodli, že si ji užijí každý sám, ve své vlastní posteli se svými spolužáky, ale protože onen blonďák si na usínání sám vyloženě odvykl, nedařilo se mu zabrat, a tak po mnoha klimbnutích usoudil, že by mu mohl čerstvý vzduch a pobyt na Astronomické věži udělat dobře.

„Rosie! Konečně jsi zvedla nosík od učebnic?" rozzářil se, když jeho přítelkyně dorazila dolů do sklepení.

„Jo, ale jen chvíli, pak bysme se spolu mohli kouknout na přeměňování, co myslíš?" uhnízdila se na jeho posteli s jakýmsi štosem papírů v ruce.

„Já myslel, že bychom si dneska mohli spíš povídat. Nebudeš věřit, co se mi stalo na famfrpále, já jsem -"

„Pssst," sykla zrzečka a nezapomněla při tom na svého blonďatého přítele zvednou ukazováček nahoru, aby ji nerušil, než jím naznačila, aby šel k ní. „Montroseské straky, Kudleyští kanonýři, Wimbournské vosy nebo Holyheadské harpyje?"

„Famfrpálové týmy?" zvedl obočí.

„Všechny mi zaslaly žádost," poklepala na papíry. „A k nim i dopis o tom, proč zrovna je a ne ty ostatní."

„Nejúspěšnější týmy Velké Británie a Severního Irska se o tebe perou?! Uvědomuješ si, co to je?" vyvalil na ni Scorpius oči.

„Applebyské šípy ne. Ozvat se oni, neváhala bych...popravdě, na jejich dopis jsem čekala, chtěla jsem tam jít s tebou. Ale místa jsou už plná. Takže si musím vybrat odsud a nevím, který bych raději."

„Holyheadské harpyje? Jako tvoje teta?"

„Byla tam spokojená," kmitla Rose rameny. „Ale ráda bych vyzkoušela něco nového," skousla si tvář a pak se rozzářila. „Napíšu Jamesovi! On už bude vědět, co s tím. Díky, lásko! Zatím pá," vyběhla z ložnice a než stačil Scorpius vůbec doběhnout na schodiště, už se za ní zavřela zeď.

Tahle noc měla být vzpomínková. Nikdo z posledního ročníku neměl dnes v noci spát, měli vzpomínat na to hezké, co se jim zde přihodilo, což on svým způsobem dělal.

Že mu tehdy v listopadu v šestém ročníku vlepila polibek, který tohle všechno odstartoval, byla ta nejlepší vzpomínka vůbec.

Ale jak se blížily OVCE a normální život za zdmi Bradavic, jejich vztah začal být jinačí.

Možná dospělejší, možná zvadlejší, ale nebyl stejný.

Mohlo to být tím, že je oba přešla ta prvotní zamilovanost, i tím, že se blížily zkoušky, nebo možná věkem? Famfrpálem?

„Myslím, Rosie, že jsem našel ten pravej, podívej," zajásal najednou Scorpius, když v Denním věštci objevil byt, který naplňoval představy jich obou.

„Vydrž mi minutku, prosím," zapsala si Rose cosi do notýsku a zamračila se.

„Co tam děláš?" zeptal se zvědavě a natáhl krk, jako by tak snad mohl dohlédnout ze země ke stolu.

„Taktiku na famfrpál. Montroseským strakám. Řekli mi, že obdivují můj pohled na famfrpál a rádi by, abych s sebou přinesla nějaké novinky," broukla od stolu.

„Montroseským strakám? Jdeš k nim?"

„Yep," přikývla.

„Proč jsi mi nic neřekla?" přešel k ní.