Vzbudila jsem se a hned jsem se podívala jestli je Charles v téhle místnosti. Nebyl tady. Hned jsem se zvedla a vystartovala jsem nahoru. Když jsem přišla do kuchyně tak jsem potkala Landa.
„ Dobré ráno." pozdravil mě když dělal snídani.
„ Čau uhm neviděl jsi Charlese?" zeptala jsem se ho starostlivě.
„ Jo. Šli s Carlosem prozkoumat ostrov. Proč?" zeptal se mě.
„ Tam ten ostrov?" zeptala jsem se ho místo toho abych mu odpověděla.
„ Jo. Ale už se měli před půl hodinou vrátit." oznámil mi.
„ Doprdele." zaklela jsem a vyběhla jsem z lodě která byla zakotvena u ostrova.
„ Počkej." zakřičel na mě Lando a běžel hned za mnou. Proběhli jsme nějakými křákami a po asi pěti minutách jsem zastavila a Lando hned za mnou.
„ Kudy šli?" zeptala jsem se ho udýchaně.
„ Jak to mám já vědět." odpověděl mi Lan.
„ Ty seš jejich kamarád ne já." bránila jsem se. Chtěla jsem něco říct,ale Lan mě přerušil.
„ Počkej.." odmlčel se. „ Slyšíš to?" zeptal se mě. Oba jsme zůstali chvíli potichu a zaposlouchali se. Slyšeli jsme silný smích. Podívala jsem se na Landa , který mi svůj pohled oplácel.
„ Odkud?" zeptal se. Já se zaposlouchala ještě víc.
„ Tudy..." ukázala jsem směr a Lando kývl a zase jsme se rozeběhli za tím smíchem. Zvuk smíchu jsme slyšeli víc a víc. Když jsme s Landem přiběhl k malému jezírku které se nápojovalo k moři. Když jsem viděla Charlese jak se usmívá a hlavně jsem věděla že je v pořádku tak jsem si oddechla.
„ Čau Zoe? Co tady děláte?" Carlos si nás všiml a když jsem se podívala na Charlese jeho úsměv hned opustil jeho obličej.
„ Hledali jsme vás." odpověděl za mě Lando. Carlos se na mě podíval a chtěl vědět jestli Lando říká Pravdu.
„ Má recht." odpověděla jsem asi po deseti sekundách. Chvíli bylo ticho a já se se znovu podívala na Charlese. Navázali jsme oční kontakt,ale já nebyla první která se podívala jinam. Byl to Charles. Když se na mě podíval tak se po pěti sekundách podíval na své nohy a sklopil hlavu. Až teď jsem si uvědomila že je bez trička....a Carlos taky.
„ Každopádně co tady děláte?" Lando ukončil to trapné ticho a zeptal se Carlose i Charlese.
„ No chtěli jsme si zaplavat." odpověděl Carlos.
„ Nerada vám to říkám ale kolem ostrova jsou vodní proudy takže jestli nechcete skončit uprostřed ničeho tak vám radím abyste to nedělali." řekla jsem mu a všichni tři mě sjeli překvapeným pohledem.
„ Jak to můžeš vědět?" odfrkl si Charles a znovu se zadíval na čiré moře. Rozhodla jsem se jít pomalu za ním. Když jsem k němu přišla tak jsem si k němu klekla a podívala jsem se na něho. Svůj pohled jsem hned odvrátila na moře.
„ Vidíš ty světle modré čáry?" zeptala jsem se ho a prstem jsem na jednu ukázala.
„ No?" řekl.
ČTEŠ
WHATEVER IT TAKES / CL16
FanfictionAgentka tajné služby je donucena ochraňovat závodníka Formule 1 za cenu svého života. Co se stane když se postupem času do sebe zamilují a co když to jednoho z nich bude stát život? READ MORE TO FIND OUT!!!