WHATEVER IT TAKES / CL16

009

Po těch pěti minutách jsme se od sebe odtáhli a koukali se tomu druhému do očí.

„ Hej Zoe. Zoe? Jsi v pořádku?" ozvalo se mi v uchu.

„ Jo jsem v pořádku. Všichni jsou." řekla jsem svému navigátorovi a znovu se otočila na Charlese který mi dal zmatený obličej. Já jen ukázala prstem na mé ucho a on hned pochopil co jsem tím myslela.

Zvedla jsem se a nabídla Charlesovi pomocnou ruku,kterou rád přijal. Podívala jsem se kolem sebe a viděla jsem jak už ten oheň hasiči hasili. Všude vládla panika. Lidi utíkali z tribun a chtěli odsud co nejdříve vypadnout.

Najednou jsem cítila něčí ruce na mých tvářích. Otočila jsem se a viděla jsen Charlese jak se na mě ustaraně dívá.

„ Fakt jsi v pořádku. Ten naráz byl tvrdý a nepřekvapilo by mě kdybys měla menší otřes mozku." zeptal se mě starostlivě Charles a já se pousmála a dala svoje ruce na ty jeho.

„ Fakt jsem v pořádku." řekla jsem mu.

„Zoe, Zoe!!" slyšela jsem za sebou. Stiskla jsem Charlesovu ruku a otočila jsem se. Viděla jsem Aidena jak za mnou běží ještě se dvěma členy týmu Alfa. „ Chtějí tě na základně." Aiden se Odmlčel. „ I jeho." dodal a kývl na Charlese.

* * *

Doletěli jsme do USA do Washingtonu DC. S Charlesem jsme se od sebe nehnuli ani na krok. Po hodině cesty autem jsme dorazili na základnu.

„ Wesley s tebou chce mluvit." oznámil mi Aiden když jsme šli po chodbě k Wesleyho kanceláři.

„ To je dobře. Já s ním totiž taky." řekla jsem. Došly jsem před Wesleyho kancelář. Aiden mi popřál hodně štěstí a pak odešel. Podívala jsem se na Charlese a poslala mu slabý úsměv, který mi oplatil.

Otevřela jsem dveře a s Charlesem jsme vešli dovnitř. „ Aaah Agentko Kravitz. Rád vás zase vidím." řekl pobaveně Wesley, ale já byla v celku naštvaná.

„ Co to mělo znamenat?" zeptala jsem se ho naštvaně. „ Řekl jste že tato mise nebude zasahovat k němu a přesto se objevila bomba na jeho autě. Mohl umřít. Všichni mohli."

„ Poslal jsem tam nejlepší agentku všech dob aby neumřel." Wesley na mě zvýšil hlas.

„ Nemůžu provést misi když mi neříkáte všechno." bránila jsem se.

„ A řekla byste ano kdybych vám v ten den řekl že tam jsou Pierrézovi muži?" zeptal se mě a Charles se na mě zmateně podíval. Byla jsem potichu.

„ Pane. Kdyby umřel víte co by to se mnou udělalo. Ti muži odpovídali přesnému popisu který jsem vám dala před roky. Věděl jste že tam jsou že ano." zeptala jsem se ho a Wesley slabě kývl v souhlas.

„ Věděl jste co se stalo a stejně jste mě zavolal do akce."

„ Podívejte Kravitz udělal jsem chybu. Ale narozdíl od vás jsem schopen se s tím vyrovnat."

„ Na co narážíte?" zeptala jsem se ho i když jsem to už dávno věděla.

„ Vy víte moc dobře na co." řekl a na chvíli se Odmlčel. „ A teď zmizte než vás bude chtít zase někdo zabít." řekl poslední slova a já bez váhání opustila jeho kancelář a Charles hned za mnou.