Sexy teacher Franta

Úplatek za úplatkem

"Četla jsem tvé zprávy s Frantou. Pochopila jsem z nich správně, že jsi nájemný vrah?" zeptala se Análie na pravní otázku.

"Ano, pochopila." odpověděl Ištván.

"Zabíjíš pro Frantu často?" zeptala se ho na další z otázek, kterou si už od rána neustále přehrávala v hlavě.

"Nevím jestli často, ale když na to přijde..."

"Čím přesně se Franta živí?" otázala se.

"Prodejem lidí."

"Kam je prodává? Co s nimi dělá?" Na tuto otázku se Ištvánovi již nechtělo odpovídat, a tak Análie vytáhla z kapsy bankovky a položila je na stůl. Ištvánovi se však stále zdálo, že je to málo, a tak na stůl položila další bankovky. To už se Ištvánovi líbilo o něco více.

"Prodává je do laboratoří, kde se na nich provádí experimenty. Nevím přesně jaké, ale co si vzpomínám, tak jednu dobu docela často obchodoval s jakýmsi Kryšpínem Brzobohatým. Jednou jsem ho dokonce i viděl. Musím říct, že to byl fakt zajímavý chlapík," pousmál se při vzpomínce na něj. Análie se narozdíl od něj neusmívala. Začalo se jí dělat špatně. Prudce se nadechla a vydechla a ptala se dál.

"Nechce to udělat i se mnou, že ne?" polekala se Análie.

"To nevím," přiznal Ištván, "ale pokud ano, nebyla bys první ani poslední."

Nervózně se ošila. Tuhle informaci bylo těžké zpracovat. Polkla a připravila se položit mu další otázku.

"Co přesně děláš s lidmi, které zabiješ?" vyslovila slova, kterých okamžitě začala litovat, a pro jistotu mu vložila do ruky další peníze.

"Já jsem umělec. Rád maluji lidi v okamžiku jejich smrti," odpověděl pyšně Ištván, "nejradši je natáhnu na skřipec nebo svážu do mrazáku, ale někdy mě taky baví upalovat je na hranici."

Análii se začal zvedat žaludek. Ten chlap byl naprosto vyšinutý! Jak se na sebe vůbec mohl každé ráno podívat do zrcadla?

"Ještě jedna poslední otázka. Kohos pro Frantu naposledy zabil?" zeptala se Análie a vzápětí si všimla, že Ištván značně znejistěl. Když už několik dlouhých chvil neodpovídal, vytáhla Análie ze své kapsy další hotovost a položila ji před něj na stůl.

"Tvoje rodiče," odpověděl nakonec Ištván. Chvíli čekal, že mu přiletí facka, ale Análie na něj pouze vyjeveně zírala. Netušila, jak má reagovat.

"Tahle konverzace se nikdy neodehrála, rozumíš?" vysoukala ze sebe nakonec, hodila na stůl poslední peníze, co našla ve své kapse, a vyběhla z místnosti.

Doběhla kamsi do kuchyně, kterou nejčastěji obývala jen ona sama, a posadila se tam na podlahu kousek od kuchyňské linky. Rukama objala svá kolena a pohledem hypnotizovala dveře naproti ní, jako by snad čekala, že se v nich zničehonic objeví její rodiče. Doufala, že tohle vše byl jen hloupý sen, ze kterého se za chvíli probudí a vše bude jako dřív.

Byla úplně v šoku. Ani brečet nedokázala. Cítila pouze bezbřehou zuřivost. Měla chuť vyškrábat Frantovi oči a pak ho hodit psům. Nejdříve pouze toužila po útěku. Tímto se však všechny její plány změnily. Análie začala toužit po kruté pomstě.