Na základku kdesi v Brně nastoupí nový učitel jménem Franta. Má ale jedno tajemství. Náš Franta je ve skutečnosti mafián a do téhle školy nastoupil jen proto, aby si našel svoji další oběť.
Proto má velikou radost, když přesvědčí jednu školačku, aby...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dnes měla Análie a Žitoslava tělocvik s učitelem Uzdichcalem.
"Co kdybychom si zahráli vybíjenou?" zvolal Uzdichcal. Všechny děti začaly nesnesitelně ječet, ale jestli to bylo radostí, nebylo úplně jisté.
Protože jejich učitel už dětem trochu naznačil, že si s ním zahrávat nesmí, tak nikdo neprotestoval a jeden z Análiiných spolužáků došel pro míč. Potom se všichni rozdělili do týmů a začalo se hrát.
"Proč na tebe ten učitel furt zírá?" špitla Žitoslava směrem k Análii během hry.
"On na mě zírá?" ohlédla se nenápadně za sebe. Opravdu. Učitel Uzdichcal na ni upíral svůj pohled. Důvod proč jí však zůstal neznámý, protože jí z ničeho nic vlétl míč do ksichtu. Análie spadla na zem jako shnilá švestka a začala řvát jako tur.
"Vybitá," smál se její otravný spolužák jménem Péťa, kterého v téhle třídě každý nesnášel.
"Tak dost" ozval se silný hlas z povzdálí. Byl to učitel Uzdichcal.
"Kdo to byl?" všechny děti začaly ukazovat na rozcuchaného kluka na kraji tělocvičny.
Franta se k němu vydal a pronesl: "Kdybys byl můj syn, tak už tu dávno nejsi."
Dítě se pod jeho pohledem začalo klepat jako osika. Franta se usmál, když viděl, jaký strach tohle dítě má, a vydal se směrem k Análii.
"Jsi v pořádku, Análko?" zeptal se. Análie nebyla schopná odpovědět, a tak ji Franta začal hladit po zádech dokud se trochu neuklidnila. Análie kupodivu nezačala řvát ještě víc, protože na ni sahá hnusný úchyl. Místo toho se za chvíli uklidnila a Franta Uzdichcal poslal Análii na lavičku, kde strávila zbytek hodiny.
Ačkoliv tato hodina pro Análii dnes nedopadla úplně skvěle, měla i tak dobrou náladu. Přece jenom se ulila z tělocviku, no ne?
