Útěk z Brna

163 21 4
                                    

Análie bez váhání opustila Ištvánův dům a jeho tam nechala napospas smrti. Na jednu stranu ji těšilo, že pomstila smrt svých rodičů, ale na druhou stranu neměla pocit, že by zvítězila. Naopak si připadala, jako by přišla o všechno. A nejspíš to tak i bylo.

Stále jí však jedna věc zůstala. Peníze. Spousta peněz.

A toho se dnes rozhodla využít. Nastoupila do šaliny číslo devět a přitom se modlila, aby ji nikdo nezpozoroval. Věděla moc dobře, že riskuje svůj život tím, že jede zrovna touto šalinou, ale to poslední, na co dnes měla myšlenky, bylo chození.

Měla ale štěstí, protože se zdálo, že jsou všichni brněnští mafiáni dnes něčím zaneprázdněni a nemají čas na ježdění šalinou. Dnes totiž byla k jejímu překvapení prázdnější než normálně.

Zanedlouho se šalina konečně dostala na zastávku, kde Análie vystupovala. Zbývalo jen pár minut chůze a byla zpět ve Frantově domě. První co udělala, když se tam vrátila, bylo to, že zamířila do jeho trezoru a vzala si z něj všechny zbylé peníze.

Chvíli přemýšlela, co bude s tolika penězi dělat. Měla spoustu možností. Mohla si koupit nový dům. Jít na plastiku. Nakoupit si hromadu značkových kabelek. Nakonec se však rozhodla úplně jinak. Vytáhla z Frantova šuplíku mapu světa, kterou tam schovával z důvodu, který jí nejspíš zůstane navždy neznámý, a naslepo píchla prstem do mapy.

A bylo rozhodnuto. Odstěhuje se na Filipíny. Brno už nikdy v životě nechtěla vidět. Na tohle místo nebude vzpomínat v dobrém. Tím si byla jistá.

Sbalila si svých pět švestek, sehnala si falešné doklady, podle kterých jí bylo osmnáct let, koupila si letenku do první třídy a vyrazila na letiště.

"Sbohem, Brno," pronesla bez jakékoliv emoce v hlase, když se letadlo zvedlo ze země. V hlavě učinila rozhodnutí o tom, že se do Brna už nikdy nevrátí. Začne úplně znovu. Měla celý život před sebou a navíc měla tolik peněz, že nebude muset nikdy v životě pracovat.

Párkrát se nadechla a vydechla než opustila svoji rodnou zemi a pak započala novou etapu svého života.

***

Děkuji všem, kdo věnovali mému "příběhu" svůj čas a vydrželi to tu se mnou. Dovolila bych si Vám doporučit, abyste si sehnali terapii. Nebojte se, já udělám to samé. :D

Ještě jednou bych ráda poděkovala své úžasné ilustrátorce xXDilzaXx za ilustrace. Moc si toho vážím. <3

Děkuji Vám za podporu a zase na viděnou u dalšího příběhu. <3

Sexy teacher FrantaKde žijí příběhy. Začni objevovat