Sexy teacher Franta

Poslední návštěva mrazáku

Análie to nedokázala úplně vysvětlit, ale když ji Ištván vedl do svého mrazáku, tak se cítila, jako by byla prasetem na jatkách. Za chvíli se měla ocitnout na místě, kde zemřeli její rodiče. S knedlíkem v krku se ploužila za ním.

Ištván ji dovedl ke dveřím od jakéhosi velkého mrazáku. Odemkl dveře, pustil Análii dovnitř a vydal se za ní.

"Tohle je má druhá oblíbená místnost v tomhle domě. Hned po mém ateliéru," přiznal. Análii se udělalo špatně, když uslyšela, co jí Ištván prozradil. Přestože ji jeho slova nepřekvapila, neměla tušení, co by mu na to měla odpovědět.

"Tak co na to říkáš?" zeptal se jí.

"Je to velmi... nápadité," pokusila se přijít na akceptovatelnou odpověď. Ve skutečnosti byla naprosto znechucena. Ale mnohem více byla znechucena sama sebou. Přece jenom zabila Frantu. I přestože udělal mnohem horší věci a udělal je vícekrát než ona. I tak se cítila naprosto příšerně. Nepomáhalo tomu ani to, co se zrovna chystala udělat.

"Chceš, abych ti vysvětlil, jak ten mrazák používám?" navrhl Ištván, kterému vůbec nedocházelo, že je úplně zhnusená. Análie nedokázala více než kývnout a Ištván se pustil do vysvětlování.

"Takže tady nastavuju teplotu," ukázal k jakémusi ovladači u vnější strany dveří od mrazáku, "a do tohohle rohu většinou posadím svázané lidi, které pak maluji, protože jsou tady nejlíp vidět."

Análie pozorovala, jak se Ištván přibližoval více a více k zadní části mrazáku. Ona však zůstala stát u dveří.

"Pojď sem, ukážu ti, odkud jde ten studený vzduch," pokynul jí. Análie se ale stále nehla z místa.

"No tak, co je?" zeptal se jí netrpělivě. V tu chvíli se Análie probrala z transu a něco jí v hlavě přeplo. Konečně udělala něco, co toužila udělat už dávno. Tryskem vyběhla z mrazáku, zavřela za sebou dveře a otočila klíčem, který v nich zůstal.

"Análie, co to vyvádíš?" volal za ní Ištván, "já myslel, že z nás možná jednou budou přátelé."

"My dva a přátelé? Zabil jsi mi rodiče! Co sis jako myslel?"

"Víš moc dobře, že bych to sám od sebe neudělal."

"Na tom nezáleží. Pořád jsi je zabil."

"Pomohl jsem ti zabít Frantu a takhle se mi odvděčíš?"

"Ištváne," povzdechla si, "já vím moc dobře, že bys pro peníze zabil kohokoliv. Pokud jsi byl schopný zradit Frantu, tak mě bys dřív nebo později zradil taky. Pro peníze jsi schopný čehokoli. Nemám pravdu?"

Na tohle neměl, co říct. Věděl, že má pravdu.

"Udělám cokoliv, když mě pustíš," nabídl jí.

"Vy dva jste úplně stejní, "prskla znechuceně, "nepustím tě. Tohle máš za mé rodiče," odmítla.

"Análie, prosím," žádal o odpuštění.

"Měj se, Ištváne," nastavila mrazák na úplně nejnižší možnou teplotu a odešla. Už jí ho nebylo líto. Ani se neohlédla.