Sexy teacher Franta

Dohoda

Uběhl již týden od Análiina rozhovoru s Ištvánem a Análiin vztek stále nepolevoval. Posledních pár dní se soustředila pouze na to, jakým způsobem by se měla Frantovi pomstít. Jak jí to vůbec mohl udělat? Čím si tohle zasloužila? Stále měla chuť utrhnout Frantovi hlavu při každém slově, které vypustil z úst, ale tahle její potřeba již začínala polevovat. Musela se totiž ovládnout. Jinak by její plán nemohl uspět.

Kromě toho, že Análie musela připravit svůj plán na pomstu, se také musela nějakým způsobem naučit se bránit. Usoudila, že nejlepší zbůsob obrany, na který jí Franta nepřijde, je nůž. Vždy, když Frantovi vařila jídlo, vyhradila si pár minut na trénink pohybu s nožem a za tu dobu se již zvládla docela zlepšit.

Protože měl zítra Franta na celý den někam odjet, tak se Análii naskytla dokonalá příležitost na zahájení svého plánu. Musela si ho však nejdříve připravit. Jako první si opět vzala klíče z poličky v kuchyni a zamířila do trezoru. Vzala si z něj tolik peněz, kolik pobrala a zamířila zpět do kuchyně, kde vrátila klíč na poličku.

V noci, když už Franta dávno spal, se proplížila do jeho ložnice a vzala si jeho mobil, který pomocí Frantova prstu odemkla. Otevřela jeho kontakty a s nechutí udělala něco, nad čím přemýšlela už několik dní - našla mezi nimi jméno Ištvána a vytočila jeho číslo.

"Franto, proč mě sakra budíš?" zvedl ospale hovor.

"Tady Análie. Potřebuju tvoji pomoc, Ištváne."

"Co chceš?" zeptal se z jedné části naštvaně, ale z druhé zaujatě.

"Pomohl bys mi zbavit se Franty?"

"Co prosím?" ozvalo se po krátké odmlce.

"Slyšel jsi správně," potvrdila Análie.

"A co za to?"

"Dám ti všechen Frantův majetek. Všechny jeho peníze. Do posledního centu. Stačí, když sem zítra ve dvanáct hodin přijdeš."

Chvíli se nic neozývalo a Análie se začínala obávat, že ji Ištván odmítne. Pak však opět uslyšela Ištvánův hlas.

"Dobře, beru."

S těmito slovy Ištván ukončil hovor a Análie šla s úsměvem od ucha k uchu vrátit Frantovi mobil na noční stolek. Věděla, že její nabídku nedmítne. I přesto, že s ním tváří v tvář mluvila pouze jednou, tak si nemohla nevšimnout jedné Ištvánovy vlastnosti. Prahnul po penězích jako nikdo jiný.

Když se chystala, že otevře dveře a opustí Frantovu místnost, zaslechla za sebou rozespalý hlas. Análii přejel mráz po zádech.

"Co tu děláš, Análko?"