Tlustá/Harry Styles

16.

RADOSTNÉ VÝKŘIKY A SMÍCH byl slyšet, když děti pobíhali, zaneprázdněni hrou na babu či na schovávanou. Najednou mě přepadla touha přidat se k nim, abych mohla pocítit znova ten nával mladí. Široký úsměv se mi rozlil po tvářích, a mé oči tak neudržely pozornost na jednu hru příliš dlouho. Bylo tady tak moc radosti a vzrušení, bylo to to v podstatě nakažlivé.

Vpravo na zahradě byl skákací hrad a vlevo od něj se nacházela veranda, kde otcové stáli nad grilem a křičeli na televizi, ve které právě běžel fotbal. Žena ve středních letech, s make-upem s motivem princezny, dětem plnila jejich vlastní fantazijní obličeje, z nichž většina byl buď Spiderman, a nebo princezna, záleželo na pohlaví. Až na jednu holčičku, která si nechala namalovat obličej Batmana v růžovém provedení.

Se třpytky, samozřejmě.

Když jsem Desiree uviděla, dostala záchvat smíchu. Už měla svůj obrázek hotový, ale pomáhala té paní s dalším člověkem.

V tu chvíli mě spatřil Harry, který hravě zasténal, když mu Des pokryla celý obličej barvou a ta žena jí podala třpytky.

"O můj bože" vydechla jsem se smíchem.

Des měla na tváři motýla, který ale nevypadal jako motýl. Na první pohled se to zdálo jen jako fialová barva na růžové s černými čáry. Ale když člověk trošku naklonil hlavu a pořádně se podíval, něco podobného motýlu tam bylo-- stěží viditelné, ale bylo to tam. S hojnou dávkou modré a zlatých třpytek, samozřejmě.

Desiree na mě podívala a zašklebila se, zběsile mávajíc její mou rukou. Usmála jsem se a podala jí krabici, do kterého jsme jí zabalila její dárek. Rozšířily se jí oči a zalapala po dechu, úplně ignorujíc Harryho.

"Wow! Dám to k těm ostatním. Jsi úžasná, Delilo!" odběhla dřív, než jsem stihla odpovědět.

Harry si sedl a zašilhal, potom si protřel oko. Já ho ale bouchla po ruce a zírala na něj. "Děláš si srandu? Vždyť zničíš její mistrovské dílo!"

Podíval se na mě. "No, tak její mistrovské dílo se mi dostalo do oka. Mám pocit, že v něm mám celou tubu těch třpytek."

Zvedla jsem jeho bradu a naklonila mu hlavu do zadu, zatímco on otevřel oči co nejvíc mohl. Uviděla jsem třpytku u kořenů jeho řas, kterou jsem opatrně palcem setřela. Během toho jsem řekla "Doufám, že to ode mě nebylo moc neslušný, vejít sem jen tak. Byl tady celkem hluk, takže jsem si řekla, že klepání by asi nedávalo moc smysl.

"Všichni přišli přes bránu, neboj. Abych byl upřímný, myslím si, že jsou tady i nějaký random děti od sousedů, protože pochybuju, že má Desiree rádo tolik dětí" řekl se smíchem.

"Asi by sis měl vypláchnout oko vodou v případě, že jsem nedala pryč všechno"

"Později. Jak jsi řekla, nemůžu zničit takové mistrovské dílo"

"A jaký dílo to je, páni" skousla jsem si vnitřní tvář, abych se nezačala smát.

"Až tak špatný?"

"Jeden by si mohl myslel, že se na tebe vyzvracel jednorožec"

"Tak aspoň je to jednorožec, ne?"

Tentokrát jsem smíchu zabránit nedokázala. Byl tak uvolněný, když přišlo na děti... vlastně když přišlo na cokoli. Být tak bezstarostný není něco, co dokáže každý. A jestli jo, tak jsem holt neměla štěstí. Nicméně to z Harryho dělá Harryho. Nebyl by to on, kdyby nebyl tak... v pohodě.

Postavil se a tleskl. "Už to neodkládejme. Půjdeme se seznámit s mojí sestrou?"

Poprvé jsem si uvědomila, že se jdu seznámit s Harryho rodinou. Jediný, o kom kdy mluvil, byla Gemma, takže mi to připadalo jako dosti významná událost. Nechtěla jsem, aby mě neměla ráda. I přesto, jak moc jsem si namlouvala, že naše podobné situace nás sblíží, úplně jsem tomu nevěřila. Už jsem s lidmi nemluvila Bůh ví jak dlouho. Vůbec jsem nevěděla, jak se mezi nimi chovat. Byla jsem naprosto bezradná.