Tlustá/Harry Styles

1.

Projela mnou panika, když jsem si uvědomila, že jdu pozdě. Moje srdce pumpovalo na maximum, dokonce jsem byla přesvědčena, že každou chvílí praskne. Spěchala jsem na menší večeři a málem se srazila se servírkou. Ale jestli to bylo kvůli tomu, jak hořečnatě jsem se pohybovala, nebo mou velikostí, to se nikdy nedozvím.

Zahlédla jsem Justina v zadu v rohu, jeho mobil měl položený před sebou a zdál se klidný a spořádaný. Jen já jsem si všimla jeho nohy, která rychle skákala nahoru a dolů. Váhavě jsem na něho zamávala, rozpačitě si dala spadlý pramen vlasů za mé ucho a šla si sednout naproti němu.

"Promiň že jdu pozdě" řekla jsem tiše "volali mi z té posilovny kam jsem se přihlásila. Můžu začít hned zítra. Chápeš, že jim trvalo týden a půl, aby mi sehnali trenéra?" nechápala jsem, jeho prázdný výraz mě děsil.

Kousal si vnitřní část tváře. Přesně tak, jak to dělal vždycky, když jsme byli na veřejnosti a on na mě nemohl křičet.
"Když ti to tak dlouho trvalo, objednal jsem za tebe"

Prosím řekni, že jsi mi vzal kuřecí křídla s hranolky stejně jako dřív.

"Vzal jsem ti salát. A taky jsem jim řekl, aby nedávali žádnou omáčku. Po té se přibírá, to snad víš"

Mé srdce se splasklo a v krku se mi vytvořil knedlík, ale uklidnila jsem se. Na tohle jsem byla zvyklá. Navíc měl pravdu. Omáčka byla plná kalorií a těch já očividně měla až až. On se o mě jen staral, toť vše.

"Děkuji" zamumlala jsem ve chvíli, kdy přišla servírka s dvěma vodami. Trošku jsem se napila, abych odvedla svou pozornost od faktu, že mě sleduje.

Instinktivně jsem se skrčila, když jsem viděla, jak se jeho ruka zvedá. Ostře mě sjel pohledem a následně položil svou ruku na tu mou a lehce ji zmáčkl. Jeho pohled změkl a hlas se zjemnil spolu s malým úsměvem, který se mu rozléval po tváři. Moje hlava nezvládá to, jak se jeho nálady rychle mění.

"Asi jsem ti to ještě neřekl, ale jsem na tebe pyšný" řekl "za to, že sis našla trenéra. Ani se nenaděješ a budeš vypadat jako tvé překrásné staré já"

"Protože teď hezká nejsem?" částečně jsem ho škádlila a částečně doufala, že mě opraví.

Neudělal to...

Místo toho stáhnul svou ruku zpět k sobě, opřel se o židli a odvrátil svůj pohled.

Nejraději bych se tam rozbrečela, ale zrovna se objevila servírka s naším jídlem a já před ní odmítala brečet. Určitě už si vytvořila nějaký její vlastní komentář o tom, jak hnusná jsem. Pláč by ho ještě celý zhoršil.

Takže když se Justin zakousnul do jeho šťavnatého dvojitého cheeseburgeru, já se pustila do mého planého salátu, odhodlaná získat zpět body, které jsem dávno ztratila.

***
Naposledy jsem byla takhle nervózní, když jsem stála před hledištěm plného lidí, čekajících na to, až uslyší kdo vyhrál soutěž roztleskávaček. Po mém boku stal vysoký blonďák ze soukromé školy, o kterém nikdo neslyšel a stěží jsme oba dokázali udržet svá kolena před podlomením z toho napětí.
Když bylo mé jméno zakřičeno jako to vítězné, brečela jsem.
Když bylo mé jméno právě řečeno, jako ta tlustá holka, zoufalá, aby zhubla, skoro jsem brečela.

Recepční mi mávala rukou před obličejem a vytáhla mě tak z menšího  transu. Zopakovala mi přesně to, co mi řekla před tím: můj trenér byl dole v hale a čekal na mě. Ukázala mi cestu a já jsem se vděčná, ale nervózní vydala do haly.

K mému zděšení to bylo kousek. Snažila jsem se být hodně pomalá, abych tam přišla co nejpozději, ale věděla jsem, že tam musím. Justin řekl, že je pyšný, že tohle dělám. Musím udělat vše pro to, aby to tak zůstalo.