First Level:Řekni kdo je vrah?(NaruSasu/SasuNaru)

Kapitola 3. : „Uteč nebo zemři."

Naruto běžel a ze všech sil se snažil neotáčet se za sebe. Ještě teď před sebou naprosto jasně viděl, jak ten obrovský netvor během několika málo vteřin jednomu členovi jeho skupiny překousl torzo. „Běžte! Musíme rychle zmizet dělejte!" zařval a sám se hnal chodbami podzemí, tak rychle, že nestačil pozorovat do jaké chodby vbíhá. Za sebou kromě zběsilých kroků ostatních členů skupiny, slyšel dusot obrovských, jistě těžkých tlap. Zahnul doprava. Chodby se stávaly stále širší a prostornější a strop byl nyní minimálně deset metrů vysoko. Celá skupina se hnala chodbami a nikdo z nich si nemohl být skutečně jistý jestli to mohou přežít.

Jedna dívka vzadu byla celou cestu pomalejší, byla to pohublá bledá modrovláska s prapodivnýma šedýma očima. I tentokrát jak si Naruto všiml zaostávala o dobrých pár metrů za zbytkem skupiny. „Hlavně běžte dál a nezastavujte!" zakřičel a pak sebou sám smýkl po podlaze dozadu k dívce. Své možnosti si předem promyslel, nemohl, ale to ubohé děvče nechat na pospas té zrůdě. Jedním skokem se ocitl před ní. „Jak se jmenuješ?" zeptal se jí. „H-hinata." koktala dívka. „Neboj se Hinato, vezmu tě na záda." dívka jen přikývla. Naruto si jí  jedním prudkým pohybem vyhoupl na záda a rozeběhl se za ostatními. Bohužel příšera už byla jen pár metrů od nich. Běžel seč mu síly stačily, ale s Hinatou na zádech nebyl tak rychlý a poslední zbytky energie mu dodávaly jen jakousi malou útěchu.

Stěny se otřásaly, jak do nich těžké tělo netvora naráželo. Naruto slyšel jak ostatní sýpají a bez dechu se klátí na zem. On sám měl taky co dělat, aby se nesložil. Naruto se rozhlédl, stěny byly porostlé liánami a sem tam byly provazce rostlin spletené tak hustě, že i oni by měli co dělat, aby jimi prolezli. Za tyto "stěny" z listoví nebylo vidět. Nemohl vědět, jestli se za porostem neschovává slepá ulička. Pak by byli ztraceni.

Bylo to hop nebo trop. Zbývalo mu sotva pár vteřin, aby se rozhodl. Nemělo cenu dál běžet a snažit se utéct, nikdo už by to dlouho nevydržel.

„Hej lidi! Tudy! Za ten porost!" rozkázal Naruto a sám se i s Hinatou rozeběhl uličkou. Položil Hinatu na zem a prolezl dovnitř prostoru, když byl uvnitř pomohl dovnitř i dívce. On sám se při průlezu dost podrápal šlahouny byly porostlé trny. Když se všichni dostali úzkými mezírkami mezi porostem na druhou stranu, Naruto měl chuť se rozesmát. Na druhé straně mezerou viděli lišku. Chňapala zuby a pokoušela se liány překousnout. Pár odvážlivců ve předu uskočilo dozadu, aby se vyhnuli obřím zubům.

„Jdeme." zavelel Naruto. Nesměli tu zůstat moc dlouho. Chodbou se dostali až k jakési bráně a nad ní se vyjímalo velké, křídou napsané písmeno S a pod ním pár skoro nečitelných písmen, které po sobě nedávaly smysl.

Za branou se nacházelo naprosto liduprázdné zchátralé město. Bylo tu mrtvolné ticho. Domy si žily vlastním životem a všude byl neuvěřitelný nepořádek a špína. Naruto neviděl na druhou stranu. Byl si teď víc než kdy jindy jistý, že v tomto případě bylo rozdělit se, dobrým nápadem.
—————-
Druhá skupina se při vstupu do labyrintu držela spíše levé strany, bohužel pro ně, se jako naschvál vždy stáčela doprava. Sasuke, který jen tak tak bojoval o vůdčí pozici s jakýmsi klukem jménem Juugo, se většinou tvářil jako socha. Pokud šlo o jejich "vedoucího" Juuga, Sasuke se tomu nedivil. Juugo byl svalnatý vysoký a pohledný chlapec, který vypadal že většina jeho váhy je tvořená pouze svaly. Velmi brzy mu došlo, že vedle něj působí, jako dítě které se zatoulalo mámě v obchodě.

I přes to se k němu Juugo choval přátelsky, vždy rád vyslechl jeho radu a nikdy mu nebránil vyjadřovat odlišný názor. Sasuke by mu měl být vděčný a měl by ho uznávat jako vůdce, kdyby ale měl být upřímný, stýskalo se mu po veselém a usměvavém blonďákovi a jeho schopnosti okamžitě si získat lidi. Hlavně tebe že? Je to přesně tvůj typ, co? Ozval se otravný hlásek v Sasukeho hlavě. Na co to proboha myslím?! Jde nám o život a já tady provozuji toto! To už je jak v nějaké dementní fanfikci!!

(Poznatek autorky: to bolelo Sasuke😭)

Sasuke zatřepal hlavou, ve snaze vyhnat myšlenky na blonďáka z hlavy. Zahnuli za roh, když v tom málem narazil do kluka před sebou. Už už se chtěl ohradit, ať ten před ním dává pozor, když v tom si všiml na co jeho společníci tak zděšeně zírají.
Před nimi stál obrovský netvor připomínající trochu mývala s jedním dlouhým ocasem.

Mýval na chvíli strnul a pak mohutně zařval. Ve světle se zablýskaly jeho obrovské špičaté zuby. Chvíli se nic nedělo, ale pak tvor máchl ocasem a podrazil nohy polovině skupiny. Sasuke jen tak tak uhnul. Tvor natáhl jednu dlouhou tlapu, ze které jako by se sypal písek a chytil za nohu jednu z dívek. Růžovovláska ječela a škubala sebou, ale nebylo jí to nic platné.

Stvůra si za neskutečného řevu dívčiných kamarádek vhodila její tělo do tlamy a zkousla. Ozval se nelidský skřek, který se musel ozývat v celém bludišti. Z tlamy netvora kapala krev. Jedna z dívčiných kamarádek se rozklepala a zaječela „Sakuro!". Z tlamy netvora vypadl nějaký zakrvácený předmět. Sasuke s hrůzou poznal lidskou ruku. V hlavě se mu rýsovala jedna jasná myšlenka.

Nějaká poslední slova?

Ahojte, tady jsem s novou kapitolou. Doufám že se bude líbit.

Anarka