First Level:Řekni kdo je vrah?(NaruSasu/SasuNaru)

Kapitola 5. :„Bez limitu."

„No a pak jsme přišli i o Choujiho a museli jsme utéct. Tou chodbou jsme se dostali až k východní bráně." dovyprávěl Sasuke hrůzné události události celého dne. Naruto ho zaujatě pozoroval. Byla již hluboká noc. Ostatní se velmi brzy uložili ke spánku a Sasuke se rozhodl, že podrží hlídku s ním.

„A vy? Co se stalo, když jsme se rozdělili." zeptal se Sasuke. Naruto se křečovitě pousmál a začal vyprávět. „Chvíli to bylo dobrý, drželi jsme se co nejvíc v pravo jak jsi řekl, nevěděli jsme že když se rozdělíme stane se toto." Naruto se na chvíli odmlčel. Sasuke ho nenutil mluvit. Naruto si povzdychl a pokračoval. „Byli jsme zrovna v jedné chodbě s oknama na stropě. Takovýma malýma, aby se jimi nedalo vylézt ven. Ne jako tady, kde jsou si jistí, že nejsme schopní na ty zdi vyšplhat.". Naruto ještě chvíli váhal a pak zase promluvil. „Uslyšeli jsme křik, podle všeho asi Sakuru. Všichni jsme se lekli a pak jsme slyšeli vrčení a viděli jsme stín. Pak se zpoza rohu vynořila ta Liška." pokračoval Naruto, „Liška?" zeptal překvapeně Sasuke. „My měli mývala." podotkl. „My měli lišku. Devítiocasou lišku." odpověděl Naruto a při té vzpomínce se oklepal. „No a pak nás začala dohánět. Saie sežrala hned na začátku. Vím byla to blbost, snažit se jí utéct. Ale v té době nebyla možnost. Nesl jsem na zádech Hinatu, ona je taková drobná a dlouho to neuběhne." Naruto zíral do plamenů a klepal se, mluvil však dál. „Nechtěla se nás pustit. Doběhli jsme do slepý uličky. Byla tam jenom jedna další chodba, ale vypadala jako zeď, byla porostlá nějakým plevelem nebo co..." Sasuke pozorně naslouchal jeho hlasu a uvědomil si, že je Naruto vlastně velmi dobrým vypravěčem. Jeho hlas ho tak nějak uklidňoval. „Pak se to semlelo, nestihli jsme to všichni včas a málem nás dostala. Nějak jsme se dostali ven. A našli to tady. Prošli jsme tou bránou na severu." skončil Naruto své vyprávění.

„Víš, byla to moje chyba. Že Sai umřel. Měl jsem ho zachránit, měl jsem...Prostě jsem měl něco udělat." řekl Naruto. „Neznám tě moc dobře, znám tě sotva den, ale myslím, že nepůsobíš jako ten typ člověka...Chci říct, že kdyby byla jenom malá možnost ho zachránit, podle mě by jsi nebyl schopný odtamtud odejít." odpověděl Sasuke. Byl přesvědčený, o tom co řekl. Nevěřil že by blonďák sedící naproti němu s těma upřímnýma modrýma očima, dokázal někoho nechat napospas smrti.

Bylo už pozdě a byl čas vzbudit další hlídku. Naruto přešel ke Kibovi, který chrápal tak nahlas, že se ve staré restauraci nedaleko jejich ležení třepaly okna.

Poté co Naruto na pátý pokus konečně úspěšně vzbudil Kibu. Se rozhodl také uložit ke spánku. Všiml si, že Sasuke ještě nespí, ale už leží na svých hadrech nedaleko od něj. „Hej Sasuke, hej!" zavolal na něj. Žádná reakce. „Hej!" stále nic. Naruto se k němu přikradl zpoza trosek a chytil ho zezadu. „Hej Sasuke!" zaječel mu do ucha. Sasuke sebou škubl a srdce mu vyskočilo až do krku. „Co blbneš?!" štěknul po něm. „Já jen - dobrou Sasuke." sebral se blonďák a odešel si lehnout. „Ty seš teda kokot!" když nikdo neodpovídal potichu tak aby ho nikdo neslyšel se ozval. „Dobrou Naruto - snad se alespoň trochu vyspíš." lehl si na zem a chystal se usnout, když v tom se ozvalo. „Díky Sasuke, taky ti přeju sladký spánek!" Sasuke zrudl jako rajče a zabořil hlavu do přikrývky. To je tak zatraceně trapný!

„Ty hvězdy jsou celkem hezký že?" promluvil do ticha Naruto. „Teda když nepočítáš to že jsou tady naše vězení."

Sasuke se zamyslel, vlastně to byla celkem pravda.
——————

Ráno je probudil křik. Naruto rozlepil víčka a rozhlédl se dokola. Stále leželi v oněch troskách, oheň už dohořel a vše vypadalo stejně. Ostatní se tvářili stejně zmateně. Až na Ino, stála a po tvářích se jí koulely slzy. Kiba vstal a přešel k ní. „Co se děje - A kurva!" zanadával Kiba a odvrátil se stranou. Teď teprve se Naruto pořádně podíval. A spatřil to v očích se mu zaleskly slzy.
Jeho obavy naprosto potvrdila Inina slova.

„S-Shino, Shino je mrtvý!"

Ahoj tak jsem tu s novou kapitolou.

Anarka.