Vypadáš jako já...

27

Seděla jsem s Billem na gauči, byli jsme nervózní přišlo nám že čekáme na smrt. Tereza nás uklidňovala, že jí chytnou. Klepala jsem se, Bill mě držel za ruce a políbil je a podíval se mi do očí. Jeho oči mně uklidnili.

B - Miluju tě
D- Já tebe taky Bille.

Přitulila jsem se k němu, a čekali až skončí tahle noční můra. Už byla půlnoc, a na nás padala únava ale báli jsme se. Tereza byla taky nervózní. Kolem 1 ráno jsem usnula Billovi na klíně, probudila jsem se ale ve 3 ráno Tereza si dělala další kafe když si všimla když jsem vzhůru tak mi udělala taky kafe.

T -Zachvilku mě přijde vystřídat kolega

D- Dobře...už aby byl konec.

Někdo zaklepal na dveře a Tereza šla otevřít, slyšela jsem jak mluvila s někým. A šli dál, slyšela jsem že zamkli dveře. Byla jsem furt v ložnici a poslouchala je.

T - Bille tohle ne Marie zastoupí mně.

Když jsem slyšela hlas "Marii" tak jsem hned hledala kabelku..byla to Lili!

B - Těší mě, jste mi povědomá.
L - Možná na nějakém koncertu jsme se viděli.

Vyndala jsem z kabelky pistol a schovala jí. A šla za nima. Byla to Lili..shit.

L - Ahoj Devlin, ráda tě vidím.

Vytáhla zbraň a uhodila Terezu tou zbraní a ona strávila vědomí. Rychle jsem jsem vytáhl zbraň a obě jsme mířili na sebe. Bill stál nehybně, a pozoroval co se stane.

D - Klidně tě zastřelím.
L - Myslíš že tuhle hru vyhraješ? Že tě nechám žít?
D - Já za jeho smrt nemůžu. Víš že trpěl depresema.
L - Uvidíme se v pekle.

Než střelila tak jsem jí zas střelila do ramene. Když padala tak mě střelila do boku, dveře vyrazili policajti. Bill ke mně běžel, a držel mě za bok když viděl krev nahrnuli se mu slzy do očí. Já se mu podívala do očí.

D - Zlato nic to není, na tohle neumřu.
B - Jsi si jistá?
D - Pracuju s mrtvolami.

Zasmál se a políbil mě na čelo. Policie chytla Lili a zatkli, jeden z policistů ke mně šel a zavolal záchranku.  Jak jsem ztratila krev tak se mi motala hlava ale Bill na mě furt mluvil. Po chvilce přijela záchranka a naložili mě a Bill jel se mnou. Furt mě držel za ruku, furt mu tekli slzy po tváři. Dojeli jsme k nemocnici.

X - Slečno vezmem vás na sál aby jsme mohli vyndat tu kluků.
D - Vím co mně čeká..já jen pracuju s mrtvolama.

Odvezli mě na ten sál a dali mi tu masku s plynem.

Probudila jsem se až na pokoji, vedle mě byl Bill který mě držel za ruku a koukal do země.

D - Nebrečíš Billíků?

Hned jak slyšel můj hlas rozzářili se mu oči a hned mě obejmul.

B - Zlato!
D - Jsem v pořádku.

Hned mě políbil a já začala spolupracovat, svoje ruce jsem měla položené na jeho tvářích. Oddělili jsme naše rty a podívali jsme se na sebe. A usmáli jsme se na sebe.

B - Už pojedem domů, všechno bude dobrý už.
D - Už budem mít normální život.

Najednou se přede mnou klekl..to snad nechce udělat?!.

B - Je to asi brzo..ale nechci o tebe přijít a miluju tě. Vezmeš si mě?

Vyndal zlatý prstýnek s diamantem.

D - Ano.

Rozzářili se mu oči a hned mě obejmul a políbili jsme se. Tohle doufám je poslední šílená věc.

D - Kdy půjdem domů?
B - Řeknu sestře že jsi vzhůru a můžem.

Zavolal sestru, a ta mi přinesla nějaké papíry abych je vyplnila. A po hodině jsme byli v půlce cesty. Dneska ještě zůstaneme tady a zítra do Berlína. Konečně.