Wolf Gang (Stray Kids ABO)

8. Možná není tak špatnej...

🌼🐶🌼

Seungmin se ráno probudí do temné ložnice. Cítí se bezpečně a v teple, spokojený ve svém hnízdečku. Uklidněný pachem své alfy se více zavrtá do zněti polštářů a vrátí se zpátky ke spánku.

Jenže Seungminův mozek se ozve dřív než přijde spánek, oči v mžiku otevřené. COŽE??? Co do prdele? Je tak oněmělý svými myšlenkami, že se nemůže ani pohnout. Leží tam na místě, objímá polštář a civí do zdi.

Konečně se jeho mozek vzpamatuje, ale to nezmírňuje jeho zmatení. Můj. Přemýšlel jsem o něm jako o svém. Sotva Chana zná, ale přemýšlel o něm jako o své alfě. O svém MATE. Proč jsou k němu jeho tělo a mozek tak přitahované? Tak posedlé. Tohle není... normální, pokud má všech pět pohromadě. Jasně, lidi kteří se chcou spářit jsou k sobě podobně přitahovaní, ale nikdo koho zná nikdy nepopisoval tu přitažlivost takhle. A navíc už se obvykle znají, tak jak bys asi mohl vědět, že se chceš s někým spářit v té první chvíli co je uvidíš? Nastavit Chanovi svůj krk byla ta první věc, kterou chtěl udělat když ho včera potkal, když se otočil a zadíval se mu do očí. Okamžitě v Seungminovi vzplanul oheň, chtěl aby si ho Chan na místě přivlastnil.

Jenom vzpomínka na tenhle moment v něm vyvolává touhu skrčit se trapností a zároveň zavrčet touhou.

Zaslechnutí sama sebe ho donutí opět ztuhnout, všechna krev se vytratí z jeho když si vybaví události včerejší noci. Seungmin se rychle posadí, schovávající si obličej do dlaní když na něj jeho mozek zaútočí každým ostudným vzdechem, zavrčením a zakňučením které ze sebe vyloudil. Moc dobře ví, že není možný aby Chan neslyšel všechny do jednoho. Taky není možný aby neslyšel svý zasraný jméno, pomyslí si a praští se párkrát pěstí do hlavy.

,,Do prdele," řekne nahlas, přemýšlejíc, jak se má teď podívat alfě ve druhém pokoji vůbec do očí. Jeho pach je pořád silný na té mikině, co má Seungmin na sobě. Přivádí ho to k šílenství. ,,Potřebuju sprchu, a svoje vlastní oblečení," prohlásí do prázdné místnosti.

Mít Chanův pach na pomoc s usnutím bylo super, pokud má být upřímný (což nikdy nahlas nepřizná). Po sundání kalhot, které včera večer celé zašpinil, zvážil odstranění mikiny, utopení jí v blokátoru feromonů a zahrabání jí v nejvzdálenějším rohu místnosti. Nemohl se k tomu dokopat. Pach té alfy byl stejně uklidňující jako byl lákající, takže nakonec dopadl tak, že si ji nechal na sobě a užil si ten nejlepší spánek, který kdy zažil.

Naštvaně odhazující deky na bok, Seungmin vyleze z postele a vydá se k oknu. Musí být opravdu brzo, protože údolí je pořád ve stínu východní hory. Nebe je bez jediného mráčku, ale země je pokrytá co si myslí že je asi 90cm sněhu. Výborně. Jsme tu uvěznění aspoň tak na další dva dny, pomyslí si, ramena poklesávající porážkou, cesty nebudou dřív průjezdné ani za nic.

Vezme nějaký kousek oblečení a vydá se ke dveřím. S rukou na klice se zhluboka nadechne, připraví se na to, co ho čeká na druhé straně a opatrně otevře.

V chatě je ticho, kromě stálého dýchání alfy spící na gauči zády k místnosti. Seungminovi se ulevilo, že teď nemusí nic řešit a přejde ke koupelně. Zastaví se ovšem u opěradla gauče, když uvidí v jaké pozici Chan spí. Jeho srdce se asi rozpustí. Alfa vůdce je zatočený na bok a vzal si přední část Seungminova trička do pěsti a má ho smačkané přímo u svého obličeje, nos zabořený do látky. Vypadá, že spí jako andílek. Řekl, že má problémy se spánkem, usměje se na něj Seungmin jemně, možná je pro něj můj pach stejně uklidňující jako pro mě ten jeho... Omega si ten výhled ještě chvíli vychutnává - jeho pozornosti samozřejmě neunikne Chanův odhalený podbřišek - pak se vydá do koupelny.