🌸🥟🌸
Hyunjin sedí u svého stolu na nemocničním oddělení a kontroluje složky pacientů s bílým pláštěm pověšeným přes opěradlo židle. Jeho kancelář je prostorná, s malým odpočinkovým prostorem vedle obrovských oken napravo - gauč a tři pohodlná křesílka okolo malého stolku. Polovina zdi za odpočinkovým místem se skládá jenom z obrovských polic naplněných zdravotnickými spisy a nekonečným počtem jeho zápisků ze školy. Druhou polovinu škříňky se šanony, kde jsou uloženy složky všech jeho pacientů. Pokoj je ozářený slunečním světlem a malé zelené rostlinky zdobí skoro každé prázdné místo nebo jsou zavěšené ze stropu.
Jeho soustředění je přerušeno když zazvoní telefon na stěně kanceláře. Je to příchozí hovor ze sesterny. Odpoví okamžitě, a k jeho úlevě to nezní jako naléhavý případ. ,,Doktore Hwangu, jeden z hostů, Han Jisung, si vás přeje vidět."
Hyunjin je překvapený, aby pravdu řekl - za těch asi pět dnů co tu Jisung strávil se zrovna moc nesblížili. Druhý muž byl na jeho vkus - a Minhův taky - až příliš moc nalepený na Felixe během svého období před heatem. ,,Ah, dobře, pošlete ho ke mně do kanceláře, prosím."
Ten krátký čas než Jisung dorazí využije na uklizení těch pár složek s pacienty, které mu zůstaly na stole. Zbyde jich jenom pár když se ozve zaklepání na dveře. ,,Vstupte," zahlásá přes rameno, přerušujíc tím své hledání správného místa pro složku se jménem Kim, M.J. Sleduje, jak se dveře naproti jeho stolu otevřou a malá omega plaše vklouzne dovnitř. Hyunjin se snaží být co nejpřívětivější, ,,Dobré odpoledne, Jisungu." Má pocit, že to znělo mile. Ne že by tu omegu nenáviděl, jenom se v tuto chvíli musí prodrat trochou žárlivosti. Není to ničí vina, že Minho nemůže být pořád u něj aby mu dopřál pohodlí alfy.
Jisung přešlápne z nohy na nohu, pohrávajíc si s látkou svých džín jak trapně stojí u dveří. ,,A- ahoj. Já, um, promiň že jsem sem takhle vtrhnul. Nebyl jsem si jistej jestli přijímáš i lidi z venku... ale nesmím odejít ze sídla abych zašel na kliniku... takže..."
Hyunjin se trochu zamračí. Nebyl si jistý proč by za ním Jisung šel, ale ani ve snu ho nenapadlo že by Jisung potřeboval doktora. ,,Neposílám lidi pryč kvůli tomu že nejsou ze směčky." Otočí se zpět ke skříňce se složkymi aby dokončil svou práci. ,,Proč potřebuješ vidět doktora?" Zavře dvířka a pokyne Jisungovi aby se posadil do jednoho z těch pohodlných křesílek, sedajíc si naproti němu.
Jisung se zhluboka nadechne, ,,Protože... protože můj heat... se zpozdil..."
Hyunjinovo srdce se na chvilku snad úplně zastaví. No do prdele! Lee Minho! Hyunjin v duchu panikaří, ale jeho trénink okamžitě převezme velení, a je schopný udržet své feromony a hlas pod kontrolou. ,,Aha. Jisungu, nevadí ti o tomhle mluvit se mnou? Můžu říct Chanovi aby sem přivedli tvého doktora aby se na tebe podíval. Neodmítám tě, jenom chci aby ses necítil nepříjemně."
Jisung se zasměje, ale není v tom ani náznak pobavení, ,,Nemám doktora. Chodím na veřejný kliniky. Oni se úplně nezdržujou nějakým poznáváním svých pacientů, a stejně se ke každýmu nedostanu víckrát než jednou, takže jsem zvyklej mluvit o osobních věcech s doktorama co neznám. Tebe znám nejspíš líp než jakýhokoliv doktora u kterýho jsem byl."
Hyunjin chápavě přikývne; jeho kolegové na těchto místech toho mají hodně- spousty, spousty pacientů. Je skoro nemožné se více poznat s pacienty v takovém zápřahu. ,,Víc než rád tě přijmu jako svého pacienta, Jisungu. Aby to bylo oficiální, donesu ti nějaké papíry na vyplnění než se do něčeho pustíme."
Jakmile Jisung přikývne, Hyunjin se zvedne a zavolá na sesternu. Jeho mysl už se točí v příčinách Jisungova opožděného cyklu, jak by za to mohl být možná zodpovědný Původní pár, nebo jak by to mohlo ovlivnit možné těhotenství. Tahle situace ho neskutečně vzrušuje. Je tak rád, že si koupil ten nový sešit, který si vytáhne ze šuplíku ve stole.
ČTEŠ
Wolf Gang (Stray Kids ABO)
FanficStray Kids. Co všechno se může stát v jedné smečce? A jakou v tom hrají roli tři nejlepší kamarádi už od dětství? Pojďme společně sledovat jak se propojí jejich osudy v jeden.