The Mafias Princess- Český překlad

Dvacet sedm

Sofie

„1 a 1/2 šálku cukru," říkala jsem si, když jsem četla ingredience v telefonu. Po dobré hodině přemýšlení jsem se rozhodla, že udělám Connorovy sušenky.

Nebylo to nic moc, ale měla jsem v plánu je ozdobit. Snad mě dnes moje umění nezklame.

Bylo kolem třetí a já doufala, že budu mít dost času, než se Connor vrátí, pokud se vůbec chtěl vrátit dnes večer.

Smíchala jsem všechny ingredience a na mísu s těstem jsem položila plastovou folii a nechala 30 minut odležet v lednici.

Odfoukla jsem si z obličeje kus vlasů svázaných do rozcuchaného drdolu. Mé oči se dívaly na děsivý nepořádek, který jsem udělala. Mouka byla všude, včetně mého obličeje.

Byla jsem v téhle pitomé kuchyni už celé hodiny a snažila jsem se nepokazit recept. Chtěla jsem to dotáhnout do dokonalosti, když už ho budu obdarovávat sušenkami, měla bych je alespoň ochutnat.

„Paní Agosti, jste si jistá, že nepotřebujete pomoc?" řekla jedna ze starších služebných jménem Elaine, když vešla dovnitř a dívala se na nepořádek, který jsem udělala. Vždy měla na tváři ten nejlaskavější výraz, bylo to uklidňující a člověk se díky tomu cítil jako doma.

„Všechno je v pořádku Elaine, ale děkuji, opravdu si toho vážím," usmála jsem se, když jsem otírala pulty. Bylo by mnohem snažší mít její pomoc, ale to by jen ubralo na tom, že by to byl můj dar.

„Jsem si jistá, že se mu budou sušenky líbit," řekla s úsměvem.

„No, to jen pokud je nepokazím," povzdechla jsem si a podívala se dolů na své ruce.

„Bude je milovat, ať jsou dobré nebo ne," řekla a držela mě za ruce, se kterými jsem si nervozně pohrávala v jejích uklidňujících.

„Nemyslím si, že by o mě měl takový zájem," smála jsem se. Co jsem si s těmi sušenkami vůbec myslela? Byl to miliardář, proč by se staral o nějaké upečené kousky těsta?

„Pracovala jsem tady víc let, než jste byla naživu, a nikdy jsem neviděla, že by se pan Agosti díval na ženu tak, jak se dívá na vás," řekla Elaine a stiskla mi ruce, než sklonila hlavu a odešla z místnosti. Stála jsem v kuchyni a obočí jsem měla zmateně skrčené.

Jak se na mě dívá? Je možné, že su mu opravdu líbím?

Překvapeně jsem vyskočila, když mi zhasl 30 minutový časovač, rychle jsem ho vypla a vytáhla těsto z lednice.

„Přichází ta nejtěžší část," řekla jsem a zírala na nyní upečené sušenky přede mnou s cukrářským sáčkem v ruce, naplněným polevou.

Potřebovala jsem 12 sušenek, aby vypadaly dobře, a jen 20 pro práci, takže jsem neměla moc místa na pokažení.

Zhluboka jsem se nadechla a začala zdobit sušenku. Všechno šlo dobře, dokud jsem se nepodívala, jak je ten obličej ošklivý.

Frustrovaně jsem zasténala, přesunula sušenku na stranu a ozdobila novou.

~o 3 hodiny později~

„Víš, hodně chrápeš," zasténala jsem, zvedla hlavu ze svého spánku na pultě, jen abych viděla Mattea, jak jí jednu z těch zpackaných sušenek.

„Co ru děláš," povzdechla jsem si a protřela si unavené oči. Kdo věděl, že výroba sušenek bude tak stresující. Chvíli to trvalo, ale podařilo se mi udělat 10 sušenek zdobených jako Connorův obličej, Měla jsem nějaké pro každou z jeho velmi rozmanitých emocí, vztek a vzácný úsměv, vše umístěné v krabici s bílou stuhou.