Dvacet šest

6.7K 173 10
                                    

Sofie

Příštích dny uběhly strašně rychle. Celý týden jsem myslela jen na setkání s otcem. 

Dnes byl ten den. Dívala jsem se na sebe do zrcadla a všimla si, jak moc jsem se od té doby změnila. Vypadala jsem zdravěji, moje pleť zářila a nebyla pokryta modřinami ani stopami po bití. 

Měla jsem na sobě šedé tričko s dlouhým rukávem a modré džíny. Dohodli jsme se, že si popovídáme během oběda v zahradách. 

Connor byl pryč na 'služební cestě', o které jsem si byla jistá, že to byl jen nelegální obchod, takže musel nechat Mattea aby mě hlídal, kdyby se něco stalo. 

Ani jsem se s ním nestihla rozloučit. 

Zřejmě šlo o nějakou nouzovou situaci a musel okamžitě odjet. Tedy alespoň to řekl Matteo. 

Slyšela jsem zaklepání na dveře a povzdechla si, protože jsem věděla, že už je čas. Otevřela jsem dveře. Matteo tam stál se zářivým úsměvem na tváři, jako by to byla nějaká šťastná událost. 

„Vypadáš dnes šťastně," řekla jsem a zavřela za sebou dveře. 

„Samozřejmě, že jsem! Jak bych nemohl nebýt tak extrémně nadšený sledovat, jak si ty a tvůj táta povídáte 3 hodiny," řekl Matteo sarkasticky. 

„Jsem ráda, že jsi stejně nadšený jako já," žertovala jsem, cítila jsem jak začínám být nervozní, když jsme šli k zahradě. 

„Ale no tak, nebuď nervozní, kdyby se něco pokazilo, mám dnes náladu zabíjet," Matteo pokrčil rameny a otevřel mi dveře. 

Věnovala jsem mu falešný úsměv a přimhouřila oči. Venku bylo jasno a vzduch byl svěží. 

„On tady není?" zamumlala jsem si pro sebe, když jsme šli dolů ke stolu, na kterém byly talíře a sklenice na pití. 

„Jaké zklamání, myslím, že to znamená, že to bohužel musíme zrušit." Matteo si povzdech a zavrtěl hlavou, i když v jeho tonu bylo slyšet vzrušení. 

„Nechápu to, on si chtěl promluvit," zamumlala jsem a posadila se do křesla. 

„Možná má jen zpoždění, měla bych počkat," řekla jsem a zkontrolovala datum na svém telefonu pro případ, že bych si to spletla. 

„Dobře, ale pokud nepřijde v příští hodině, tvůj druhý táta je jen kus bezcenného prachu ve tvém životě," Matteo zabručel a zkřížil si ruce na hrudi, když se opřel o dveře. 

„Druhý táta?" zeptala jsem se a dívala se na nej se zmateně pozvednutým obočím. 

„Nebuď tak nevinná, všichni víme, že ty a Connor děláte nějaké nemyslitelně věci. To je od vás dvou velmi hříšné," řekl Matteo dramaticky. 

„Cože? Neříkám Connorovi tati, jaké divné myšlenky máš v tom svém malém mozku?" ušklíbla jsem se a neuvěřitelně se na něj podívala. 

„Ne tak divné jako ty knihy, které čteš," usmál se a já cítila, jak mi rudne obličej. 

„Stokrát jsem ti říkala, že to byl jen polibek. Víš o, jsem naštvaná, že se mnou nemluvíš," vydechla jsem, odvrátila od něj hlavu a dívala se do zahrady. 

„Tvůj manžel se nemýlil, když řekl, že jsi zuřivá," Matteo se zasmál a já zatnula zuby. Musela jsem se držet, abych na něj neskočila. 

Kde vůbec byl můj táta? Cítila jsem, jak můj vztek kvůli Matteovi pomalu mizí, když mě naplnil smutek. Měla jsem tolik naděje, že jsem si myslela, že si se mnou pro jednou promluví, jako by to udělal skutečný otec. 

The Mafias Princess- Český překladKde žijí příběhy. Začni objevovat