The Mafias Princess- Český překlad

Čtrnáct

Sofie

Zblázním se.

Dneska jsem se vzbudila v 7 hodin ráno a od té doby jsem se nezastavila. Allison se dnes musela postarat o to, aby mě nikdo nerušil, aby na svatbu mohlo všechno dokonale padnout. Právě jsem byla po masáži, který byla nejuvolněnější, jakou jsem kdy zažila.

„Brzy začneme s vlasy a make-upem, ale nejdřív vám přinesu nějaké ovoce ke svačině." Jedna ze služebných pochoduje místností a odškrtává věci ze seznamu.

Svatba byla ve čtyři třicet a už bylo skoro půl jedné. Povzdechla jsem si, opřela se v křesle a sledovala, jak se připravují zásoby make-upu.

Byla jsem oblečená v růžovém županu a vlasy jsem měla čerstvě po umytí, stažené do nadýchaného ručníku.

„Jste nadšená, slečno? Dnes je velký den!" řekla jedna ze služebných, se kterou jsem se dnes sblížila, jménem Stacy, a oči se jí leskly. Nejsem si jistá, zda znala skutečnou realitu tohoto manželství, které, jak se zdálo, tolik zbožňovala.

Vypadala na něco přes 20, s dlouhými černými vlasy staženými do drdolu a jasně modrýma očima.

Nechtěla jsem jí zkazit náladu, tak jsem se rozhodla zůstat pozitivní. „Samozřejmě, že jsem nadšená!" zasmála jsem se a ona mi úsměv opětovala.

„Musíte být tak šťastná, že si berete lásku svého života!" vzrušeně ječela, když mi podávala talíř naplněný čerstvými broskvemi, malinami, kiwi, jahodami a ananasem.

„Je to docela pěkné," řeka jsem a usmála se, když jsem si od ní vzala talíř, ale v očích jsem neměla žádné emoce.

„Stacy, to stačí, vrať se do práce," zašeptala jí další pokojská, šťouchla Stacy do ramene. Zasténala a přešla k místu, kde ostatní upravovaly zásoby make-upu.

„Vypadáte naprosto nádherně, slečno Agosti!" Allison zalapala po dechu, když jsem vyšla z místnosti. Všechny služebné sledovaly, jak dopadla jejich tvrdá práce.

Dívala jsem se na sebe do zrcadla. Byla jsem oblečená v nádherných bílých šatech, vlasy volně natočené a diamantové šperky mi zakrývaly krk, uši a zápěstí.

„Páni," zašeptala jsem si pro sebe. Nikdy by mě nenapadlo, že bych někdy mohla vypadat takhle, jako princezna.

Bohužel krása těch šatů nebyla nic ve srovnání s tím, s čím jsem dnes musela souhlasit, navždy. Pořád jsem se sama sebe ptala, jestli mám v tuhle chvíli prostě utéct a už se nikdy nevrátit, ale věděla jsem, že toho nejsem schopna, zvlášť když jsem si myslela, že se někdy můžu schovat před italskou mafií.

„Je čas zamířit na místo, slečno," řekla Allison a krátce poté mě dva muži z Connorovy ochranky v oblecích doprovodili dolů do lesklé černé limuzíny.

Celou dobu se dívali na podlahu, i když mě pozdravili, oči měli přilepené k zemi.

Divné.

Zapadla jsem do kožených sedadel, usmála se na řidiče, ale ten ode mě rychle odvrátil pohled.

Zamračila jsem se, opřela se v sedadle a hrála si s prsty. Dívala jsem se na ty dva muže skrz své řasy a chtěla si promluvit, než to bude ještě trapnější.

„Takže, jaká jsou vaše jména?" začala jsem a dívala se mezi ně. Stále měli oči přilepené k zemi.

„Jmenuji se Joseph a toto je Petr, moc nemluví," řekl Joseph a já na ně přimhouřila oči. Co je to s nimi?