~Sofia~
Ode dne, kdy jsem uměla číst a psát, mi táta a máma dali tři jednoduchá pravidla, kterými jsem se měla řídit. Neexistovalo nic jako neuposlechnutí těchto pravidel, jinak by následoval trest. Trest, který jsem musela zažít několikrát na to, abych vůbec pochopila, co se stane, když poruším jedno z pravidel.
Číslo 1
Vždy buď zticha a dívej se směrem k podlaze, protože tam stojíš za trest.
Číslo 2
Nikdy neber Anastasii pozornost
Číslo 3
Nikdy neopouštěj sídlo, pokud ti to nebude dovoleno
Tato tři pravidla ovládají můj život od té doby, co jsem se naučila chodit. Naštěstí pro mě, jsem si na to tak zvykla, že to pro mě není omezující.
Jen dodržovat mámy a táty pravidla a nedostanu trest. Snadné, že?
S povzdechem jsem se zadívala z okna a snažila jsem se odvést svou pozornost od svých zbytečných myšlenek. Bylo mi řečeno, abych si nedávala žádný make-up a oblékla se tak obyčejně, jak jen jsem mohla, protože dnes přijede muž, za kterého se má Anastasie vdát a nechce, abych ji zastínila. Alespoň to mi včera večer řekla.
Nemyslím si, že bych od ní někdy dokázala odvést pozornost, to nedokázal nikdo. Anastasie byla ta nejkrásnější dívka, jakou jsem kdy viděla, a každý, kdo si myslel opak, byl pravděpodobně šílený.
Uměla mluvit několika jazyky, hrála na více nástrojů, vynikala ve všech předmětech a byla tak elegantní. Anastasie získala prvotřídní vzdělání a prožila nejlepší dětství.
Vždycky jsem jí záviděla, dostávala nové šaty, pozornost od mámy a táty, měla všechnu lásku. Já jsem od dětství dostávala jen ošklivá slova.
Všechno to začalo poté, když můj nejstarší bratr Nikolaj zemřel ve snaze mě zachránit před útokem španělské mafie, když mi byly čtyři roky.
Jeho narozeniny mě děsily nejvíc. Každý rok jsem byla uvržena do malé temné místnosti a potrestána otcem za smrt jeho syna. A každým rokem se to zhoršovalo, jeho údery byly těžší a trest trval déle.
Letos jsem měla modřiny celé týdny, nejvíce za poslední dobu.
Překvapilo mě náhlé hlasité zaklepání na dveře mého pokoje. Rychle jsem k nim přešla a otevřela je. Stála za nimi má matka s naštvaným výrazem ve tváři.
Sklonila jsem hlavu k podlaze a počkala, až úplně vejde, než jsem se k ní otočila.
Zajímalo by mě, o co jde tentokrát.
„Connor Agosti, nový vůdce italské mafie, přijede za pár hodin, aby si vybral, kterou z vás by si chtěl vzít za manželku, kvůli naši alianční dohodě. I když všichni víme, koho si vybere, potřebuji, aby ses udělala tak neviditelnou, jak jen to půjde," řekla máma a já přikývla, neodvažovala jsem se cokoliv říct. Vždycky se rozčílila, když jsem promluvila a říkala, že byla chyba, že jsem dostala ústa, abych s nimi mohla mluvit.
Najednou mě chytla za límec a donutila mě se na ní podívat. Měla oči plné nenávisti, z úst mi vyšlo zalapání po dechu.
„A ty malá děvko, radši nic neříkej, až přijde, nebo tě nechám zavřít do kobky," zavrčela, hrubě mi pustila límec a odhodila mě na podlahu.
Natáhla jsem ruce před sebe, abych zmírnila přistání, zatímco máma vyrazila z mého pokoje a zabouchla dveře.
Slzy mi stékaly po tváři, i přesto, že jsem se je snažila zadržet. Zvedla jsem se zpátky nahoru. Děsila jsem se, že toho chlapa potkám s Anastasií.
ČTEŠ
The Mafias Princess- Český překlad
Romance„Co..co jsi-" „Chceš, abych všem těm lidem ukázal, komu patříš?" řekl hlubokým hlasem, v očích měl temný výraz, když se díval dolů na mé rty a pak se přesunul zpět k mým očím. Cítila jsem, jak mi v jeho blízkosti začíná šíleně rychle bít srdce, vůně...