This will be Love | Stray Kids |

7

,,Co jsi nějaká zamlklá Alex? Mluv o sobě, něco nám řekni " vyžadoval Hyunjin, když jsem nepřítomně seděla na sedačce a dívala se do prostoru.

Pohledem jsem opět zavadila na Minha, jak jinak. A ten mi tak nějak hlavou naznačil ať jdeme někam jinam. Zvedla jsem se bez odpovědi na Hyunjinovu otázku.

Možná to vypadalo divně, když jsme s Minhem opustili obývák, ale upřímně mi to bylo jedno, protože on věděl co mě trápí a chtěl mi pomoct.

Když jsme šli na chodbu a já se zastavila   před schodištěm tak mě vzal za zápěstí a vedl nahoru. Došli jsme do jeho pokoje, kde to po něm hodně vonělo, ale ne voňavkou, jeho vůní.

,,Vidím na tobě že tě trápí to co říkala ta holka se kterou si mluvila tak co jim teda chceš říct?" Sedl si na postel a dívala e na mě.

,,Nevím"  to je jediné co jsem ze sebe dostala. ,,Aha, co teda hodláš dělat když jseš u nás a nevíš kudy k nim?'' Ptal se mě dál.

,,Já nevím co jim mám říct nevím jak to tady teď oni zamýšlí a netuším co bych řekla Erin a hlavně si myslím že má pravdu " řekla jsem co mám na srdci a tím pádem jsem potřebovala být sama.

,,Tak to netuším" usmál se.
,,Minho můžeš mě prosím teď na chvíli nechat o samotě?" zeptala jsem se a on beze slova kývl a odešel. Slyšela jsem dupání po schodech tak šel asi za klukama.

Po pár minutách samoty jsem slyšela klepání na dveře. Nic jsem neřekla tak dotyčný vešel.

,,Co se děje?" Ptal se potichu Hyunjin.
,,Nic" řekla jsem a nechala po tvářích stékat slzy. ,,Tak proč brečíš?" snažil se že mě dostat co se stalo.

,,Já se musím vrátit domů a jsem tady jenom na měsíc a pak musím dokončit střední a moje sestra Erin má pravdu já se k nim musím vrátit ještě dneska a prostě to nedávám to co se teď děje " vyhrkla jsem.

,,Alex, já tě asi ve směs chápu. Bojíš se, toho že jsem tvůj nevlastní bratr a máš své problémy a máš ještě lidi, který znáš dýl než mě a jseš teď u nich a maji o tebe starost a myslím, že když budeš chtít tak tě ještě dneska vezmeme k nim, když nám řekneš " snažil se mě utěšit a pomoct mi alespoň hezkými slovy.

,,Jestli vám to nebude vadit, tak nevím kde jsem přesně a jak se dostat do ségry bytu, takže ...." přemýšlela jsem aby to vyznělo hezky ,,Takže jdu říct ostatním že musíš domů a vezmu někoho ať jede se mnou" dokončil to za mě sice trochu jinak, ale pořád jsem byla šťastnější.

Zůstala jsem ještě v pokoji zatímco Hyunjin odešel dolů. TAK MOMENT... JÁ JSEM V MINHOVÍM POKOJI..... Uvědomila jsem si ale pozdě, dotyčný jenž mě sem zavedl, tak se objevil ve dveřích. Nic neříkal tak jsme si jen vyměňovali pohledy a pak přešel ke skříni.

Začal si sundávat triko takže jsem měla výhled na jeho záda. Malinko jsem začínala červenat, díky bohu, že byl otočený zády ke mně. Ale ty zády měl úžasný. Nad čím to přemýšlím.

Oblékl si čisté tričko a dal si mikinu, pak se otočil na mě, slyšela jsem jak se uchechtl a pak mě vytáhl na nohy a jen tak si prostě odešel.

Jakmile jsem se vzpamatovala jsem se vydala hned za ním.

Chan za náma přišel, aby zavřel dveře a pak nejspíš šel za klukama. My tři jsme šli k autu.

Sedla jsem si do zadu, protože Minho řídí tak se mnou seděl Hyunjin.

Doprava byla normální, nikde žádné kolony a tak jsme se bez problémů dostali na parkoviště u paneláku ve, kterém jsem.

,,Půjdeme s tebou" řekl Minho před tím než vystoupil z auta. Nic jsem neodpovídala až u zvonků jsem začala mluvit. ,,Erin tady .." nedopověděla jsem to protože jsem slyšela zapínání dveří tak jsem je otevřela a ti dva šli hned za mnou.

Přede dveřmi jsem zaklepala a hned se otevřely dokořán. Stála v nich Erin s podivným výrazem a když si všimla Hyunjina a Minha tak ji spadla brada skoro až na zem, jak byla v šoku.

,,Ahoj Alex a vy taky" řekla přidušeně. Místo odpovědi jsem se na ni usmála a slyšela jak se zase Minho uchechtl.

,, Zdá se mi to nebo si takhle zamlklá od té doby co jsi mi viděla záda?" řekl s ironií v hlase. ,, Cože?!" Řekli sborově Hyunjin, Erin a teď už i Tom, který se nějak záhadně objevil za Erin.

Otočila jsem se na Minha a doslova ho vraždila pohledem, aby už nic neřekl.
On se jak jinak než uchechtl. ,,Chcete něco?" Zeptala se Erin, aby se už o tom nemluvilo a nebylo trapný ticho.

,,Ne, dobrý mi už půjdeme" řekl Hyunjin a podíval se na mě a pak mě obejmul a zamával ,, Ahoj''. Minho pelášil hned za ním ,,Ahoj Hyunjin ti dá vědět " zamával a šel za Hyunjinem do výtahu, aby se mu nezavřel.

Uvnitř jsem Tomovi a Erin řekla všechny podrobnosti, div jim oči nevypadly z důlků.

,,Takže Hyunjin je tvůj nevlastní bratr?" Ptala se Erin tak jsem jí to odkývala ,,a nemáš těch nevlastních sourozenců už dost?" Vtipkovala tak jsme se zasmály a ještě víc když pak Tom řekl ,,A ty jsi Lee Knowovi viděla záda?" .

,,Joo a je to Minho kdyby něco" smála jsem se ,,Jo vím ale říká si Lee Know" připomínal mi ,,já vím " říkala jsem.

,,Je už pozdě zabalme to " řekla Erin tak jsme dali na její rozum a šli si všichni udělat hygienu, osprchovat se a jít spát.

Dnešní den byl teda fakt dost divný a můžu říct, že jsem teda dost unavená.

Přikryla jsem se a padala do říše snů.

Ahojky ;)

Musím říct že mě to opravdu baví psát a jsem a budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu.

Tím chci poděkovat KristnaBhlov že přidala komentář (smajlíka) a moc jsem byla ráda. ⭐🫶

Jinak se omlouvám za případné chyby.

K-girl 🪶🫶🫰🥞