29

42 2 1
                                    

,,Hyunjine pojď už. Strašně dlouho ti trvá si zavázat tkaničky" popoháněla jsem ho. Zrovna jsme se chystali na menší procházku. Pořád jsem byla celkem nervózní a měla jsem smíšené pocity. Neuměla jsem popsat, jak se cítím a bylo to pro mě složité. Hyunjina napadlo, že by jsme se mohli jít projít. Bylo docela pozdní odpoledne, ale ještě na nás svítilo sluníčko.

,,Joo, však mám nový boty tak musím opatrně s nima zacházet"

,,Ty boty to přežijí, když se v nich projdeš a nebo stáhneš tkaničky..."

Jemně jsem se usmála, ale ne na dlouho. Uvědomění o realitě je docela děsivé. Pořád jsem byla v šoku, co to po mně rodina chce. Sice jsem byla ještě před pár hodinami v pohodě, ale i tak mě začala bolet strašně hlava. Jsem dospělá nemusím nikoho poslouchat, ale i tak nevím, jak se mám cítit. Chvíli na to zapomenu jenže potom se to na mě všechno znovu sesype a tak je to dokola už od rána.

S Hyunjinem jsme se vydali po schodech do přízemí. Jakmile mě ovlál teplý vítr a viděla jsem na obloze zářit slunce se mi udělalo trochu líp.

Procházeli jsme se ulicemi a Hyunjin věděl přesně kam mě vezme. Šli jsme k takovému staršímu plotu, který vedl dál na nějaké vyvýšené místo.

Když jsme došli nahoru, byly vidět krásně ulice a ten pohled byl k nezaplacení. Opřela jsem se o kamennou zídku a podepřela si hlavu. Hyunjin udělal to samé a pak nahlas vydechl.

,,Často jsem sem chodíval, když jsem žil ještě středoškolský život, ale pak jsem začal tancovat a dostal jsem se do JYP Entertainment."

Po očku mě sledoval a vypadalo to, že má nějakou povídací chvilku. Nejspíš se mi chtěl otevřít.

,,Lituješ toho? Že jsi začal tančit a potom jste společně s kluky oddebutovali?" Ptala jsem se.

,,Ne... Nikdy jsem toho nelitoval. Můj život jde dobrým směrem a jsem za to rád... Nikdy jsme si takhle nepovídali, řekni mi něco ty" pobídl mě a tak jsem se na chvíli zamyslela.

,,Dřív, když jsem byla ještě součástí naší party tak jsem si jedno období procházela šikanou, ale potom mi moji přátelé pomohli a všechno se vyřešilo. Nejvíce díku si zasloužili Adam a Anna, ale potom se to celý zvrtlo a já jsem ještě nebyla tak rozumná. Můj rozum se změnil ze dne na den a všechny lidi jsem odepsala, krom rodiny. Teď je ale můžu odepsat taky, už nejsou takový jací byli."

Hyunjin mě bedlivě poslouchal a při tom mě sledoval. Pečlivě si mě prohlížel a hltal každé mé slovo.  Potom jsem se zase vrátila k vyprávění.

,, Poslouchala jsem BTS. Vás jsem vůbec neznala a ani jsem nechtěla, ale po koncertu a všem co se stalo jsem hodně rychle změnila názor. Ostatní mě tolik neznají čehož jsem si vědoma, protože neměli možnost se mnou trávit tolik času. Někdy jim to vynahradím, také je chci lépe poznat. Polovinu letních prázdnin jsem strávila na brigádě a teď je druhá polovina  a to jsem tady...Nevim co dál"

Smutné jsem se na něj podívala a očima mu vyjádřila omluvu. S úsměvem si mě k sobě přitáhl a objal mě. Byli jsme ve velmi pevném objetí a já si začala uvědomovat, že naše sourozenecká láska má hluboké kořeny. Všechno bylo tak krásné akorát se mi začala motat hlava. Hyunjinovi jsem nic o tom neřekla, jenom jestli bychom už nemohli jít.

Vydali jsme se zpátky a mě se dělalo hůř a hůř. Nevím čím to je...

V hlavě se mi honilo několik myšlenek a nemohla jsem se jich zbavit. Za nedlouho jsem viděla parkoviště a už nám to zbývalo jenom kousek k paneláku a taky do jeho bytu.

Uprostřed onoho parkoviště mi začalo být blbě, ale extrémně. Potřebovala jsem si lehnout a nabrat síly, ale jediné co se stalo bylo to, že se mi před očima objevilo černo.

,,Hyunjine-" zašeptala jsem a spadla na zem, protože jsem nedokázala udržet rovnováhu a taky, proto že se mi točila hlava. Nevím, jak jsem spadla ale ucítila jsem strašnou bolest a pak už nic...


Ano ano vím OPĚT zpoždění, ale když mám přesně v hlavě utvořeno co chci napsat tak je to složitý, idk proč 😅

A taky mě v uplynulých dnech docela vrtalo hlavou jestli by měl někdo zájem, kdybych si udělala wattpad instagram? Asi bych tam dávala kdy jsem začala psát kapitolu a že kapitolu třeba vydávám a nebo pokroky o připravováni nových příběhu...

Co myslíte? A jaký máte názor na to???????? Zájem????

Děkuji všem za odpovědi 😉

✨Pájuš✨

This will be Love | Stray Kids | Kde žijí příběhy. Začni objevovat