Probuzení po letech a pomoc

16. Kapitola

3.3. 1994:
Harry tiše seděl na nádvoří a přemýšlel o následujícím zápase.
Doufal, že vyhraje.
,,Harry,"ozval se za ním někdo. ,,Ginny,"oslovil jí černovlásek. ,,Co se děje?" ,,Potřebuješ něco?"
,,Chci ti jen říct, že jistě ten zápas zvládneš." ,,Ať si nelámeš hlavu s tou prohrou s Mrzimorem, že to budu jistě příště lepší, tak nevíš hlavu."
,,Máš od svého kmotra pěkný kulový blesk tak to s ním jistě zvládneš."
,,Díky Ginny,"řekl Harry zrzce a pevně jí objal. Ona jeho též.
,,Proč mi tak pomáháš?",zeptal se. ,,Proč si tak ve všem se mnou?"
,,Mám tě ráda,"řekla zrzavá dívenka. ,,Zachránil si mě v Tajemné komnatě a jsem si za to zavazaná."
,,Myslel jsem, že si byla jen moje fanynka,"pravil Harry. ,,Že mě šlapeš jen na záda, ale změnila ses." ,,Když si i poznala, že už nejsem v ničem sám." ,,Vlastně mi s tebou dokáže teď i být dobře." ,,Mám už konečně milující rodinu." ,,Taky tě mám rád,"pravil. ,,Od té návštěvy odhalení Romové krysy,"usmál se.
Naklonil se k Ginny a vášnivě jí políbil. Dělal si i vlastně o ní starosti po tom, co se stalo v Tajemné komnatě. Bál se o ní dost. Říkal si, jak se má, celé prázdniny než mu změnila život svoboda v Siriusově domě po útěku od Dursleyových s Dobbyho pomocí.