Láska na ledě

Prolog

,,Ahoj zlato." Přiběhla jsem k němu a políbila ho. Celé léto jsme se neviděli a on mi tak moc chyběl.

,,Ahoj." Pozdravil mě nazpět a polibek mi opětoval. Ale...přišel mi nějaký divný.

,,Stalo se něco?" Zeptala jsem se opatrně. ,,Ne nic se neděje. Jen jsem se zamyslel. Hrozně moc jsi mi chyběla." Odpověděl téměř okamžitě až mě ta rychlost zarazila, ale rozhodla jsem se mu důvěřovat.

,,Tak co máš v plánu? A co hokej? Všechno dobrý?" Nedočkavě jsem se vyptávala.

,,Jo, hokej je suprovej...a co zajít někam na jídlo, chceš?" ,,Joo, umírám hlady." Odpověděla jsem hned a už se mi sbíhaly sliny.
                                      ***
,,Tyjo, to bylo tak dobrý." Libovala jsem si nad posledním soustem. ,,Jsem rád, že ti chutnalo." Zasmál se a přitom mávl na číšníka na znamení, že budeme platit.

,,Dobrý den, bude to 370 kč, budete platit hotově nebo zvlášť?" Zeptal se číšník a my se po sobě podívali.

,,Zvlášť." ,,Dohromady." Řekli jsme oba na stejno. Číšník se po nás zmateně podíval.

,,Já si to zaplatím." Snažila jsem se ho přesvědčit. ,,Zlato, celý léto jsme se neviděli, tohle zaplatím za nás oba." Řekl a pohladil mě po ruce. Pak jen řekl číšníkovi, že nakonec platíme dohromady a zaplatil.
                                      ***
Ještě jsme se chvíli procházeli, ale už se začalo stmívat, tak jsme se vydali k mému domu.

,,Zlato, musím ti něco říct..." začal nervózně. Zastavila jsem se, otočila se k němu čelem a čekala. ,,O co jde?" Zeptala jsem se se strachem v hlase. ,,O nás." Hrůzou jsem vytřeštila oči.

,,Chci se rozejít." Řekl potichu po chvíli ticha. ,,Cože?" Řekla jsem nevěřícně. ,,Proč?" ,,Pravda je taková, že jsem tady v Česku jen kvůli tomu, abych se s tebou rozešel."

Nevěřila jsem svým uším. Pomalu se mi začaly hrnout slzy do očí.

,,Takže je to pravda..." řekla jsem tiše.

,,Co?" Zeptal se tentokrát nechápavě on. ,,Začal sis tam s jinou, že jo?" Nic neřekl a mě došlo, že jsem měla poslechnout své přátele a všechny, kteří mi radili, že si s ním nemám nic začínat.

,,Ty jsi takovej..." nedopověděla jsem větu. Napřáhla jsem ruku, která následně přistála na jeho tváři. ,,kretén." Konečně jsem si ulevila.

,,A já kráva tě milovala a naivně věřila těm tvým kecům, jak mě miluješ." Něco chtěl říct, ale já ho nenechala. ,,Opravdu doufám, že už tě nikdy neuvidím..." řekla jsem a se slzami v očích ho nechala stát před mým domem.
———————
Zlatíčka, je tady nový příběh😍 Strašně moc doufám, že se vám bude líbit jako ten minulej. Sice je tahle kapitola krátká, ale tak nějak se rozjet musíme🤭
A o koho se tady jednalo si budete muset počkat na další kapitoly, ale schválně mi napište, kdo si myslíte, že by to mohl být nebo koho byste chtěli, aby to byl☺️ Samozřejmě se jedná o někoho z kluků z MSJ.

DOBROU NOC💋💋