I.☆

661 15 0
                                    

,,Může ten kokot uz konečně jet?!" uslyším z dálky někoho hlas, kterej je pořád slyšet líp a líp..

Pomalu otevřu oči. Párkrát zamrkám aby se mi zrak zaostřil.

Ležím v kufru nějakého auta. Nemám tušení kde jsem, vůbec nic si nepamatuju.

Mám svázaný ruce i nohy k sobě a v puse mám nacpanej roubík.

Zkusím se trošičku nadzvednou abych se mohla vic podívat kde jsem, nebo spíš u koho jsem. Ale stejně mi to k ničemu není, je tma jak v pytli, takže vůbec nic nevidím.

Proboha kam jsem se to zase dostala?

Snažím se rozvázat si ruce, ale je to marnej pokus. Nemůžu vůbec nic dělat. Můžu jen doufat že se mi nic nestane.

Ucítím jak auto někde zastavuje.

Tohle je moje šance

Nějakou dobu se nic neděje, ale pak se začne otevírat kufr.

Oslepí mě světlo lampy, která mi právě svítí přímo do ksichtu.

Začnu něco huhlat a zavřu oči.

Najednou si přede někdo spoutne a tím zastíní světlo a můžu konečně v pohodě koukat.

,,Koťátko se nám už probudilo" ušklíbne se. Hned se mi vybaví to co se stalo v baru. Tohle je naprosto v prdeli.

Vykulím na něj oči div mi nevypadnou z ďůlku. Začnu sebou vrtět jak jen to jde a řvát přes roubík, ale z ničeho nic mnou projede ostrá bolest. Au, sakra

Hned se přestanu vrtět a řvát. Stisknu víčka k sobe a bolestí zasténám.

Nademnou se ozve pobavenej smích.

Otevřu oči a propálím neznámého pohledem.

,,Koťátko moje, nemá cenu se o něco snažit. Teď tě mám pod dohledem já" zas se zasměje. Psychopat!

,,Budeš mě poslouchat na slovo dobře koťatko?" nic mu na to neřeknu.

,,Rozuměla si mi?" zavrčí a bouchne pěstí do auta. No je to jasný, je to naprostej psychopat

Já rychle jen zakyvám hlavou. Usměje se.

,,Sundám ti to ale o nic se nepokusíš dobře?" kývnu. Nakloní se ke mě a sundá mi roubík.

,,Ty psychopate!!" zařvu na něj z celých plic.

Liga Vzestupu // LK37Kde žijí příběhy. Začni objevovat