Father's Enemy {A Captain America's Daughter fanfic} (CZ transtation)

Kapitola osmnáctá

,,Nechápu to."

Catalina tázavě vzhlédla od knihy. ,,Čemu nerozumíte?"

,,Nejste agent Shieldu? Neměla byste se snažit odtud utéct? Nebo je tohle vaše taktika, jak odtud uprchnout?"

,,Tohle není plán útěku," odpověděla Caty a znovu se ponořila do knihy. Teď už tu byla něco přes tři týdny. Bylo docela zábavné vidět někoho tak zmateného. Mohlo to znít divně ale její vtah k Johannovi se zlepšil. Učil ji německy a nechal ji číst knihy z jeho knihovny. Dokonce se s ní jednou bavil o světové politice. V tom byl trochu pokulhával ale bylo to alespoň něco. 

Johann si promnul kořen nosu. Takhle zmatený nebyl od té doby, co mu jeho dědeček vytáhl z ucha minci, když mu byly čtyři. Tenkrát strávil několik hodin tím, že se pokoušel o to samé ale marně. Možná se ve skutečnosti snažila chovat mile. Proč by ale byl někdo milý ze všech lidí zrovna k němu? Vstal ze židle, na které seděl a šel ke dveřím na chodbě.

,,Ehm, Herr Schmidt?" 

,,Ano?"

,,Zapoměl jste zapnout ochrannou stěnu," řekla.

,,Já nikdy nic nezapomínám," konstatoval a odešel.

Caty ho sledovala celou dobu až ke dveřím. Byl tohle test? No, jestli byl, chystala se jím projít. Sklonila se zpět ke knize a pokračovala v učení.

******************

,,Jestli to uděláme, co z toho budeme mít?"

,,Neuvěřitelnou sílu a moc!" řekla černá postava dvěma zločincům. 

,,Takže na rovinu; pokud vám dáme všechno potřebné k hromadné výrobě tohoto séra, použijete to na nás?"

,,Ano, a budete mocní tak, že budete moci vládnout zemi."

,,Tohle zní trochu jako klišé," ozval se ten druhý.

Temná postava popadla muže za krk, zvedla ho do vzduchu a pozorovala ho, jak sebou škube a lapá po dechu. Druhý muž vypadal šokovaně. Nakonec Black Death pustil mužovo tělo na zem. Druhý zločinec se sehnul a pohlédl na mrtvé tělo. 

,,Co dalšího potřebujete?" zeptal se.

,,Lidi."

,,To možná zabere nějaký čas," řekl muž, kopajíc do těla jeho mrtvého společníka. 

,,Vemte si, kolik potřebujete," řekl Black Death. ,,Já počkám."

,,Můžeme teď prodiskutovat plány?"

,,Ano, pojďme."

***************************************

,,Vy jste stále zde?!" řekl Johann a už se ani nesnažil skrýt své překvapení.

,,Ano," řekl Caty, postavila se a protáhla se.

,,Ale- já- ehm," zakoktal se. Usmála se a zatřásla hlavou.

,,Prošel jste si toho tolik, že už ani nevěříte v lidi, že ne?"

Chvíli na ni zíral. ,,Přestal jsem věřit v den, kdy zemřela má sestra."

Caty na něj smutně pohlédla. To byl zdroj jeho vzteku. To byl zdroj jeho bolesti a to rozervalo jeho lidskost. Věděla, že to tam nebylo vždy. Poznala to, když ji nezastřelil.