„Johanne," zašeptala Catalina, „co to jen udělali?"
Nádvoří bylo plné těl. Od pohledu to byla těla slabých a starých lidí. Byla celá roztrhaná a zkrvavená. Její pohled se zatoulal na druhý konec nádvoří a dech se jí zasekl v hrdle. Začala brečet. V další hromadě byla těla dětí. Malé děti, od batolat po dvanáctileté. Všechny byly mrtvé, chladnokrevně zavražděné. Vložila obličej do dlaní a snažila se zadržet vzlyky.
Johann nemohl snést pohled na děti. Možná byl vrah, když byl vůdcem Hydry, ale nikdy nebyl tak krutý, aby vraždil děti. Jen ti nejvíc zlí lidé mohli pohlédnout na dítě a pak ho chladnokrevně zavraždit. Pohlédl na Catalinu a viděl ji brečet. Před tím, než o tom mohl zapřemýšlet, objal ji kolem ramen a snažil se ji alespoň trochu utěšit.
Caty byla víc než překvapená jeho gestem, ale ocenila to a za chvíli byla schopná se kontrolovat. Vzala jeho ruku do své a stiskla ji. Pak odhodlaně vstala. Bylo načase to vyřešit.
Johann se taky postavil a pak opatrně slezl dolů. To poslední, co potřeboval, bylo spadnout a přitáhnout k nim pozornost. Caty ho následovala a brzy byli téměř u haly. Překvapivě po cestě neviděli žádné další mutanty.
„Catalino," zašeptal Johann a ona na něj pohlédla. Naznačil jí, aby šla na levou stranu, zatímco on na pravou. Přikývla a hned na to se rozdělili. Řekl jí, aby šla nalevo, protože nechtěl, aby šla kolem těl mrtvých dětí. Když kolem nich procházel, odvrátil od nich zrak. Věděl, že se mění. Pohled na mrtvé lidi mu dříve nevadil ale od té doby, co Catalina přišla, byl jiný.
Caty se ohlédla a uviděla Johannovu postavu mizet ve stínech. Co z té dálky mohla hádat, snažil se odvracet tvář od mrtvých dětí. Měnil se a Caty za to byla ráda.
Setkali se u na schodech před halou a rozhodli se vyšplhat do okna nad nimi. Caty vyšplhala na Johannova ramena a chytla se okraje okna. Vytáhla se nahoru a pak podala ruku Johannovi. Postavil se na barel a natáhl k ní ruku. Sotva na ni dosáhl ale Caty ho i tak zvládla vytáhnout nahoru.
„Jsi o dost těžší, než se zdá," zalapala po dechu Cat. Usmál se na ni a potichu vlezl do budovy.
V podlaze vězela obrovská díra. U zdi zůstala někde podlaha, ale zbytek byl jinak prapdnutý. Důvodem byla velký železný stroj v centru budovy. Jak pracovala, vydávala hrčivé a skřípavé zvuky. Johann naznačil Caty, aby zůstala u okna. Vydal se podél zdi, opatrně našlapujíc na zbytky podlahy a přitom pátral po strážích. Mávl na Caty, aby ho následovala. Pomalu vydechla a vydala se za ním. Podlaha byla velice nestabilní a stačil jediný špatný krok a ona by spadla dolů, kdo ví kam. Pokračovala pomalu na cestě k němu, když najednou zalapala po dechu, jak se pod ní ulomil kus podlahy. Johannovi oči se rozšířily úlekem. Přitiskl se víc ke stěně a pokusil se jí podat pomocnou ruku.
„Johanne, pomoz mi," zašeptala Caty. Johann sáhl po její natažené dlani, ale už bylo pozdě. Podlaha se pod ní ulomila úplně a Caty cítila, jak padá.
ČTEŠ
Father's Enemy {A Captain America's Daughter fanfic} (CZ transtation)
Fanfiction{PRVNÍ KNIHA ZE SÉRIE FATHER'S ENEMY} Catalina Rogers, agent Shieldu, bojovník, hrdina. Také je dcerou Kapitána Stevea Rogerse a stejně jako on má dobré a vlastenecké srdce. Když je zraněna na misi, někdo jí pomůže a zachrání jí život. Sdlílí mi...
