Soulmates | minsung

Kapitola 17: Plán v pohybu

Rozhodl jsem se, že na svůj plán vyberu jen pár lidí—nejspíš tři nebo čtyři. Nechci, aby nás bylo příliš mnoho.

Oslovil jsem Hyunjina, Changbina a Seungmina. Každý z nich má jiné schopnosti a dohromady bychom mohli vytvořit silný tým.

Přišel jsem do jednací místnosti a zavolal je. Rozhodl jsem se, že jim to řeknu narovinu.

„Zavolal jsem vás, protože potřebuji vaši pomoc. Chci, abyste se zúčastnili mého plánu. Každý z vás je v něčem dobrý. Hyunjine, ty jsi skvělý ve strategii. Mohl bys mi pomoci důkladně vymyslet plán. Changbine, ty jsi expert se zbraněmi, takže bys mohl vymyslet, co a jak. Seungmine, ty jsi dobrý v analytice a detailních plánech. Dohromady bychom mohli být skvělý tým." Doufal jsem, že to pochopí.

Chvíli bylo ticho, jak přemýšleli, co říct.

„Dobře, já souhlasím. Ale chci se zeptat máš už nějaký základ plánu?" zeptal se Seungmin.

„Ano, mám. Musíme vytvořit situaci, kdy bude potřebovat moji pomoc. Je spousta možností, jak to udělat, takže potřebuju vaši pomoc."

„Máš dobrý základ, takže taky souhlasím," přidal se Hyunjin. Teď zbýval jen Changbin. Otočili jsme se k němu, a pak prolomil ticho:
„Ještě si to promyslím."

„Tak co kdybychom začali vymýšlet plán, zatím?" navrhl jsem.

„Lee Know má slabiny, takže jich určitě můžeme využít. Dejte mi chvíli a najdu jeho nechráněná místa." Líbilo se mi, že se Seungmin snaží. I když můj plán zatím nebyl dokonalý, oni mi pomáhali.

„Já vymyslím alternativní plán pro případ, že by se něco pokazilo. Najdu východy a vchody, případně i místa na schování," dodal Changbin. Bylo skvělé mít ho v týmu.

„Když mi Seungmin poskytne jeho slabiny, pomohu ti vymyslet plán. Vytvoříme situaci, ve které bude potřebovat pomoc." Všichni přicházeli s nápady. Přesně proto jsem si je vybral dohromady jsme tvořili skvělý tým.

Seungmin si zatím přinesl počítač a začal psát. Changbin si zavolal strážné, aby mu přinesli plán Lee Knowovy základny. Hyunjin se se mnou snažil vymyslet situaci, kterou bychom použili. Přesně takhle jsem si to představoval.

„Našel jsem nějaké slabiny," prohlásil Seungmin. Pak pokračoval:
„Zaprvé, není dobrý v ukazování emocí. Už jako malý potlačoval své pocity, takže působí nezaujatě. Zadruhé má špatné vztahy s rodinou, kteří z něj jako dítěte dělali vojáka, a teď s nimi nevychází. Za třetí, má rád kočky. A za čtvrté, má strach z výšek a z toho, že udělá špatné rozhodnutí. To je zatím vše, co jsem našel."

Odkud tyto informace má, netuším. Takové detaily nenajdeš jen tak. Nejspíš má nějaké dobré známosti.

„Skvělé. Většinu z nich můžeme využít, takže můžeme začít plánovat." Pohlédl jsem na Hyunjina, který byl ponořený v sešitě. Něco tam psal a vůbec si mě nevšímal.

„Hyunjine?" zkusil jsem ho přitáhnout k sobě. Nic se ale nestalo.

„Hyunjine?!" zvýšil jsem hlas. Konečně se na mě podíval, jeho oči se rozjasnily.

„Co?" otázal se nechápavě.

„Musíme vymyslet plán." Nechtěl jsem se ptát, co tam dělá, ale celkem mě to zajímalo. Jeho sešit si po chvíli uklidil a začal se mi věnovat.

„Už jsem přemýšlel o situacích, které bychom mohli zkusit. Jak říkal Seungmin, má strach z výšek. Můžeme ho dostat do místa, kde nebude v pohodě, a přidat k tomu něco jako oheň nebo podobně. Pak ho postavíme před těžké rozhodnutí, při kterém udělá chybu. Ty, Hane, musíš přijít, až bude v koncích. Musíme ale vymyslet, jaký příběh budeš mít, když se tam tak náhodně ukážeš." Hyunjinův nápad byl skvělý a využil všechno, co Seungmin říkal.

„Perfektní. Přesně proto tě mám v týmu. Já domyslím svůj příběh, tím si nelámejte hlavu. Děkuju vám všem. Ale máme kritický plán nebo ne?" Otázka padla na Changbina. Okamžitě reagoval, na rozdíl od Hyunjina, který se na mě jen usmál.

„Takže, našel jsem všechny východy." Předložil nám mapu Lee Knowovy základny. Teoreticky bychom mohli jednat téměř kdekoli, i když je dost vysoká. Proč si ale budoval základnu tak vysoko, když má strach z výšek, to je otázka.

„Všechny východy jsem označil červeně, okna zeleně a šachty a podobné věci modře." Mapa byla plná barevných křížků.

„Je jasné, že každý z nás by měl mít aspoň jeden padák. Možná bys, Hane, mohl mít dva pro případ, že bys ho dal Lee Knowovi. To se ale ještě musí dořešit. Mapa se celou ještě jednou naučím na zpaměť, aby se nestala chyba. Zbraně a další detaily dořešíme, až to proběhne." Changbin vážně myslel na všechno. Nápad s padákem nebyl špatný.

„Moc vám všem děkuji. Myslím, že by to pro dnešek mohlo stačit. Až přijde ten den, řeknu vám všechno, tak se připravte. Budeme tam jen my, takže na to myslete."