Wonderful little things (CZ)

10. Chapter (I love you )

Už přes půl hodiny čekám na Zayna. Nepříjde, hrálo mi stále dokola v hlavě. Ze samého přemýšlení, jsem si ani nepovšimla, že mi teče slza po tváři a za ní druhá, třetí, čtvrtá...

Rozešla jsem se směrem domů, už tu stejně nemám co dělat. Šla jsem ulicí, a utírala si slzy. Dělá si srandu? To vždy chodí na poslední chvíli? Tohle není poprvé, co odcházím a on se objeví.

Své černé vlasy měl vyčesané nahoru, jeho nohy obepínali džíny stejné barvy jako jeho vlasy a tělo mu zakrývalo triko, bílé barvy. Na krku mu vyselo pár řetízků. Pousmála jsem se a sledovala ho jak si mě prohlíží. Jeho oči se zastavili na mých očí.

„Ty jsi brečela?" optal se místo pozdravu. „Promiň, ale nebyl jsem si jistý, jestli si ze mě někdo nedělá srandu, dorazil bych a lidi, co to uspořádali by se smáli, jaký jsem debil, který kouskem své duše uvěřil, že by si s ním někdo chtěl vyjít." objal mě.

Bylo to dost citlivé objetí, vlastně, mě jen tak držel. Divila jsem tomu, možná mě chtěl jen uklidnit, ale takovou věc bych od něj nečekala, protože co si budeme povídat, Zayn se stydí. Pohladila jsem ho po zádech a opřela si hlavu o jeho hruď. „Proč se mi ve škole vyhýbáš?" dál jsem nenavazovala, na předchozí téma.

Zayn se ode mne odtáhl a chytl se za zátylek. „No víš.. to je těžký." Vydechl rozhozeně. Nadzvedla jsem obočí. „Nechci, aby mě s tebou někdo viděl, protože" odmlčel „no prostě.. Lidi by tě mohli odsoudit a začali by tě šikanovat!" řekl rychle. „Kdyby zjistili, že se bavíme,. Oni by se na tebe vykašlali, všichni by si řekli ‚ona se baví s takovou nickou jako je Malik, nemůžu uvěřit, že se k tomu snížila' a pak..."

„Mohl by jsi mlčet?" zvýšila jsem ne něj hlas. Vadí mi když o sobě tak hnusně mluví. „Pojď půjdeme si někam sednout." vzala jsem ho za ruku. Je vidět, že z mého gesta byl překvapený. Popošli jsme jen kousek a byli jsme v parku.

Sedla jsem si na lavičku a Zayn se poposedl půl metru ode mě, jako by se mě bál. Usmála jsem se, nad tím co mi přeběhlo hlavou. Tak moc bych mu chtěla říct jak ho miluju, ale co když mě on nemiluje, navíc první krok by měl udělat kluk ne? Zase na druhou stranu, jsme se líbali.

Poposedla jsem si tak, aby mez námi nebyla žádná mezera. „Zaynie?" snažila jsem se, aby svůj pohled zvedl ke mně, místo jeho botou. Vyřknutí jeho jména mělo i jiný význam. Chtěla jsem ho políbit, cítit zase jeho rty, jeho dokonalé rty!

Konečně se na mě podíval, zahleděla jsem se do jeho očí a trochu se k němu naklonila. Oba jsme na stejno zavřeli oči a přitiskli k sobě své rty. Potřebovali jsme cítit rty druhého. Jemně jsem ho kousla do spodního rtu, čímž pootevřel svou pusu. Nebyla jsem pro líbačky na veřejnosti. Vadí mi když jdu po ulici a vidím líbající se páry, tohle by si měli nechat do soukromí a měli by myslet na to, že né každý má svou drahou polovičku.

Potřebovala jsem se nadechnout, tak jsem se na chvilku odtáhla. „Neměli bychom." zastavil mě Zayn.

„Proč?" vydechla jsem zarmouceně. „Nelíbím se ti?"

„Ne, líbíš se mi, jsi dokonalá, ale" odmlčel „vždyť jsem ti říkal, že pokud tě někdo se mnou uvidí, že"

„Ticho! Mě je jedno co si o mě lidi myslí, chci být s tebou, jak žiješ, jak se chováš k holkám jakou máš rodinu, mimochodem tvoje sestra je fakt skvělá všechno se mi to líbí, protože tě.." olízla jsem si rty a ještě malinko váhala jestli to říct. „Miluju tě."

Zayn otevřel pusu do písmene ‚O'. Musel být zaskočený. „Perrie, tohle je chyba a ty to moc dobře víš." vydechl. Tyhle slova mě dost ranila.

„Miluješ mě?" zeptala jsem se a ignorovala jeho větu, co právě řekl. Nemohla jsem uvěřit tomu, že jsem to opravdu vypustila ze své pusy.

Zayn se mi zahleděl do očí „Jsi skvělá holka a já vím, že si zasloužíš někoho lepšího-" po tomhle jsem ho zastavila „Ty jsi pro mě ten nejlepší." Zase se mi do očí nahrnuly slzy. Snažila jsem se jen jak jsem mohla abych zadržela slzy, ale to, že se Zayn vyhýbá odpovědi mě zlomilo.

„Nebreč , prosím!" pohladil mě po zádech. „T-taky tě miluju." vzal mou tvář do dlaní a políbil mě. Usmála jsem se. Miluje mě.

„Když se dva milují a vědí to o sobě... mohli by spolu chodit pokud se nemýlím že?" vydechla jsem doufajíc, že by jsme mohli tvořit pár.

„Nechci aby sis prožívala to co-" začal, ale já ho hned umlčela „Mě to nevadí, hlavní je to, že budeme spolu." šeptla jsem. Nechci už slyšet žádné jeho výmluvy.

„Miluju tě." usmál se a políbil mě do koutku úst.

Mam v tomhle vůbec pokračovat i když se Zerrie rozešli? :O Ellie :)