Wonderful little things (CZ)

19. Chapter(Crazy Night)

"Tak co chceš probrat?" zeptá se, přičemž divně našpulí rty.

"Jako fakt? Děláš si ze mě srandu Zaynie? Ty se mě po tom všem zeptáš, co chci probrat?" zamračím se. "No já nevím o čem chci mluvit, možná o tom, že se chováš jak blbec. Možná o tom, že já tě mám stále ráda. To tě nenapadlo se alespoň omluvit?"

"Chovám se jak blbec? To je zvláštní, lituješ toho, že jsi se mnou chodila?" vytřeští oči.

Celé mi to přijde tak absurdní. Celý tento rozhovor se snažíme naštvat toho druhého a ublížit tomu druhému slovy.

"Možná, že i jo. Nelíbí se mi to, že si přede mnou chodíš s Alice jen, abys mě vytočil."

"Já a Alice, jasně. O to ti jde. Není to tak, jak si myslíš a jak to všichni vnímají." přiblíží mi jeho situaci.

"Mně je jedno jak to mezi vámi je nebo neni, ale pochop, že mě to štve. Chodíte si po škole jako hvězdičky a přitom si neuvědomujete, jak je to ubohý." poklepu si na čelo.

"Líbí se mi, když taková jsi." zadívá se na mě. Můj pohled se plný otazníků. Skutečně právě teď řekl, že se mu tohle líbí?

"Zaynie, prober se. Myslíš, že to teď bude tak, že se z toho zblázním štěstím, políbim tě, obejmu, řeknu, že tě miluju a budeme šťastný pár?" vydechnu bezmocně.

"Ne, ale něco by jsme udělat měli." usměje se a přustoupí ke mně blíže.

"Co po mně chceš?" zeptám se ho stále naštvaně.

"Odpusť mi." vezme mé boky a přitáhne si mě blíž k sobě.

"Nechutně ses změnil." uhnu pohledem na partičku holek.

"Nemůžu za to." pokrčí jednoduše rameny.

"Měla jsem radši toho hodnýho Malika." sundám jeho ruce z mých boků.

"Ten hodný Malik je ve mně stále." šibalsky se usměje. Protočím očima nad jeho slovy.

"Jdi někam Zaynie. Lituju tě." pokusím se o dramatický odchod, však to co řekne Zayn mě zarazí.

"Pokud prohodíš L s T a přidáš M máš z toho miluju tě. Trvá to stále?"

Otočím se zhluboka vydechnu. "Mlč."

"Ale notak Perrie. Přiznej se." zasměje se.

"Nebudu ti na to odpovídat." přijdu k němu a dloubnu do něj prstem "Ty si pro mě už skončil."

Zayn se jen nevinně pousměje a chytne mě za ruce. Můj pohled se vrátí do otazníků, načež mi dá malou pusinku na horní ret.

Síla, kterou mi polibkem daroval byla tak silná, že jsem se mu odvážila polibek vrátit.

A je to tady.

Jade

Hledala jsem Perrie, která se Bůh ví kam ztratila. V jeden moment jsem si myslela, že jsem ji zahlédla, ale po té co jsem se pořádně podívala, nebyla to ona.

"Ahoj." ozvalo se za mnou. Otočila jsem a spatřila roztomilého blonďáka, myslím, že jsem ho už někde musela vidět.

"Ahoj..ehm" chtěla jsem říct jméno, ale opravdu jsem sin nemohla vzpomenout.

"Horan, Niall Horan." mrkne na mě.

"Super, já jsem Thirlwall, Jade Thirlwall." zopakuju po něm, známou scénku z Jamese Bonda. "Takže Horane, Nialle Horane, neviděl jsi někde Edwards, Perrie Edwards?" zasměju se svému 'vtipu', protože jak všichni víme; já jsem hrozně vtipná.