21. Chapter (Do a mistake)

172 23 5
                                    

Stojím před hezkým rodiným domem. Všude okolo jsou květiny a právě teď mi došlo, že jsem tady nikdy za celou tu dobu vztahu nebyla.

Zazvoním na krásný zvonek s nápisem Malik. Mám z toho smíšené pocity.

Ve dveří se objeví mladá černovlasá dívka. "Dobrý den." zarazí se. Je možné, že čekala někoho jiného.

"Umm Ahoj." zamávám jí. "Mohla bych mluvit se Zaynem?"

"Zayn není doma, ale měl by každou chvíli přijít. Jestli chcete tak pojďte na něj počkat dovnitř." pokrčila rameny.

"Jo, dobře." usměji se a překročím prách a porozhlédnu se po domu. Dívka je společenky oblečená, asi se právě někam chystá.

"Jdu na večírek." řekne dívka, když spatří jak ji sleduji. "Vezou mě tam rodiče, kteří pak jedou na večeři s strejdou a tetou. Musíme jen počkat než se vrátí Zayn, aby hlídal dům." rozpovídá se.

"Aha." přikývla jsem.

"Vy jste Perrie? Vím, že jste se Zaynem chodila." mrkne na mě.

"Zayn o mě mluvil?" podivila jsem se.

"Kleslil si vás. Jste překrásná, nechápu proč vás vyměnil za Alice teď sem pořád leze." zamračí se "Je to hrozná holka, je tak falešná."

"Tak to občas bývá." smutně se pousměji "A děkuji, ty jsi taky moc krásná."

"Zayn je fakt pako, ale není zlý, myslím, že vás má stále rád. Včera si ve svém pokoji kreslil a myslím..myslím, že jste to zase byla vy." ukázala na mě.

"Zlatíčko? Kdo to je?" ozve se ženský hlas z chodby.

"Julia, Zaynova kamarádka, přinesla mu úkol, který si zapomněl ve škole." zakřičela dívka.

"Cože?" hodila jsem po ní nechápavý výraz.

"Matka o vás neví, ale kdyby jo tak by jste dostala takový výslech, že byste sem už nikdy nepáchla. I když možná, že něco o Perrie doma padlo." zašeptala a nevinně pokroutila hlavou.

"Ty jsi to vykecala, že jo?" zasmála jsem se.

"Chtěla jsem, aby mamka věděla, že má Zayn konečně holku."

"Dobrý den, já jsem Zaynova matka." přiběhla do místnosti mile vypadající žena.

"Dobrý den já jsem Julia. Moc mě těší." potřesu si s její rukou.

Klapnutí dveří signalizuje příchod Zayna.

"A-Ahoj." zakoktá se.

"No konečně Zaynie! My už musíme jet a Julia tady na tebe čeká věčnost." vychrlí na něj jeho matka.

"Co? Julia?" zeptá se Zayn zmateně.

"Vím, že je toho na tebe poslední dobou moc, ale jméno svojí spolusedící na chemii by sis mohl pamatovat." hraně se zamračím, aby Zaynova matka nic nepoznala.

"No nic Zaynie, vy si to tady vyříkejte tatínek už na nás čeká v garáži, tak papa děti." rozloučí se s námi maminka.

"Ráda jsem tě poznala Pe-Julia." na poslední chvíli se dívka opravý a zmizí společně s matkou.

"Co to mělo být? A co tady děláš?" rozvalí se Zayn na gauči.

"O to se nemusíš starat." odseknu "A jsem tady, pro to, aby jsi mi dal číslo na Nialla."

"Proč na Nialla?" zeptá se překvapeně.

"A proč tě to zajímá?" odvětím drze.

"Perrie nebuď jak malá." zasměje se a já si sednu vedle něj.

"Dáš mi číslo teda? Prosím."  zaškemrám.

"Co za to?" našpulí rty.

"Dobrý pocit?" odpovím otázkou. "Zaynie nebuď zlý, dlužíš mi to."

"Fajn." vezme telefon. "To číslo ti pošlu, chceš ještě něco?"

"No, možná jen...Nechceš si promluvit o tom co se stalo na tom večírku?"

Na místo odpovědi si ke mně Zayn více přisune.

"Jak je to s tou Alice?" položím další otázku.

Dělí nás snad jen 10 centimetrů a mně dojde, že tady se mluvit nebude.

Zayn spojí naše rty v jedno. Už zase... Nevím jestli mi to dělá dobře, ale nebráním se.

Možná by jsme měli přestat, stále mi neřekl, jak je to s tou Alice. Co když jí se mnou "podvádí"?

Na toto však přestau myslet, když mi Zayn začne vyhrnovat triko. Mé smysly zbystří. Je to blbé, ale tak daleko jsme se nedostali ani, když jsme spolu chodili.

Začínám chápat, že Zayn zabil i ten poslední kus stydlivého kluka v sobě.

"Zaynie tohle je.." odpojím své rty. "špatné."

"Jo, děláme chybu, ale lidé občas dělají chyby." chytne mě za pas a položí si mě pod sebe.

Začíná mi rozepínat knoflík od mých jeansů a já zabořím své prsty do jeho havraních vlasů, abych si ho k sobě přitáhla do polibku.

Prsty sjedu k jeho lemu trika a stahnu ho z jeho těla. Jeho hruď je tak krásná a jeho kůže...jakobych jí nikdy neměla mít dost.

Zayn mi sundá jeany začne mi hladit stehna. Musím uznat, že se trošku stydím, proto mi okamžitě zčervenají tváře.

Nemůžu uvěřit, že tohle děláme. Je to divné a bláznivé společně. Tohle jsme mohli dělat když jsme byli spolu a ne když se rozejdeme.

Jeho rty se objeví na mém krku, jediné na co se zmůžu je hladit ho po obnažené hrudi.

"Jsi krásný." šeptnu.

"Jen si počkej, bude to ještě lepší." políbí mě.

TADY KONČÍM :D Líbí? Dejte vote a commentsEllie xoxo

Wonderful little things (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat