Wonderful little things (CZ)

8. Chapter (I love him)

Za celý den jsem ještě ani jednou nepotkala Zayna, vyhýbá se mi? Doufám, že to nebral jen jako malý románek, přes víkend. Takový není, nechce se mi tomu věřit. Určitě je to jen náhoda. „Pak mě plácl přes zadek a já mu už automaticky vlepila facku." zasmála se Leigh a holky s ní. Já její historku neslyšela, protože jsem na to byla až moc zamyšlená.

„Perrie a co ty jaký jsi měla víkend?" hodila na mě otázku Jesy. Hned jsem zpozorněla a Jade se začala uculovat, protočila jsem očima a nahodila obrovský úsměv.

„Pamatujete si na toho kluka, kterého táhla Mrs. Black do ředitelny?" optala jsem se. Všechny přikývli. „Šel nám vymalovat a pak, jsme se prostě dohodli, že půjdeme na večeři." Všechny se okamžitě začali rozplývat, ani se jim popravdě nedivím. „Bylo to dokonalé, ani nevíte jak. Přišli jsme do nějaké restaurace, tam nás usadil číšník, to byl prý jeho známí a pak, to nejlepší," vyjekla jsem. „Vezl mě domu na motorce a tam, jsme se políbili."

„Páni Pezz ty jsi v tom až po uši!" usoudila Jesy. Musím s ní souhlasit, miluju ho.

„A proč se s ním ve škole nebavíš?" zeptala se nechápavě Jade. „Ještě jsem to nepotkala." Povzdechla jsem si a moje úžasná nálada byla rázem pryč. „Jako by se mi vyhýbal. Vy jste ho neviděli?" pokračovala jsem. Chci ho zase vidět, musím! Prostě mi chybí, cítím, že by to mohl být dobrý přítel.

„Ne" řekli jednohlasně. „Ale tak..hned to nemusí znamenat, že se ti vyhýbá, třeba jen nemá čas a má moc učení. Nesmíš hned myslet na nejhorší, a ehm řekla jsi mu už, že ho miluješ?" řekla upřímně, odkašlala jsem si. Nevěděla jsem jak jí to mam říct, ale je to taky holka a k tomu ještě moje nejlepší kamarádka, pochopí jak to myslím.

„Moc jsem o tom přemýšlela, opravdu moc! Neřekla jsem mu to, co kdyby to stejné on ke mně necítil. Nechci se spálit, kluci mě nesmí brát jako hračku, teď už chci prostě jen vědět, že je ten pravý a že mě neodkopne, hned po tom co se se mnou vyspí. Ale z toho všeho co mi říkal, jsem pochopila, že on není ten typ kluka. Je Bad Boy, ale ne ten co bere holku jako věc." Chtěla jsem jim ho trochu přiblížit, ale né zas tak moc, nechám si to na jindy.

„Ale řekneš mu to, že ano?" chtěla se ujistit. „Ano." Zasmála jsem se.

Vyšli jsme ze třídy, okamžitě jsem se pořádně rozhlédla okolo sebe, Zayn zase nikde. Nasadila jsem smutný obličej, hodně jsem si přála, abych ho potkala. Holky se mezi sebou bavili, ale já byla zase myšlenkami úplně vedle. Přestala jsem vnímat věci kolem sebe. Můj pohled jsem sklopila na své nohy. Sledovala jsem jak dělám kroky, s Leigh-Anne, Jade i Jesy jsme šli stejně. Pousmála jsem se nad tím, jsme tak stejné, ale i přes to tak jiné.

„Perrie není to Zayn?" drkla do mě Jade. Zvedla jsem svůj pohled a rozhlédla se. Zayn okamžitě jak spatřil, že se na něj dívám zaběhl za roh, tudíž se na mě musel dívat delší dobu. Zamračila jsem se. „Doběhnu vás." poklepala jsem Jade na rameno a běžela za Zaynem. Zaběhla jsem za roh, za který zašel on, a uviděla ho, jak poměrně rychle rychlím krokem ode mě odchází.

„Zaynie!!" křikla jsem, ale ne tak, aby mě všichni slyšeli, spíše tak, aby mě slyšel jen on a, abych na nás až tak moc nepřitahovala pozornost. Stále šel, dělal jako by mě neslyšel. Vím jak to má ve škole, proto jsem nechtěla, aby si nás moc lidi ve škole dívali. Ale buďme k sobě upřímní kdo by si nevšiml, 'královny' školy, která běží po chodbě a křičí na, pro ně neznámého kluka, ovšem pro mě to byl můj neznámí kluk.

Bylo divné, že on jen rychle jde, já běžím, ale on je rychlejší než já. Musela jsem zrychlit, nebo se mi ztratí v davu a já ho uvidím, až zítra a to ještě k tomu jen možná! Klidně se vzdám svojí popularity jen, abych byla s ním. Ať si lidi o mě myslí co chce, já ho miluji a nestydím se za to. A to nejlepší na tom všem je, že mi ani netrvalo dlouho to pochopit. Jakoby to byla láska na první pohled, ale kdyby to byla láska proč by přede mnou utíkal?

V tom jsem se zastavila. Zayn vešel do nějaké třídy,, mohla jsem jít za ním, ale já se rozhodla pro jiné řešení. Vzdát to a jít za holkami. Kdyby mě měl aspoň rád tak by přede mnou neutíkal, to by došlo i hloupému. Otočila jsem se a šla zpět, při mém návratu se ke mně přidal Matty. „Za kým jsi běžela?" zeptal se. „To tě nemusí zajímat." Odsekla jsem, stále jsem na něho byla naštvána za to jak se ke mně chová.

„T-ty znáš Malika?" zeptal se, zase. „A je to důležité?" položila jsem mu na oplátku otázku já, Proč mě otravuje? Nemám takové lidi ráda, co bych dala za to, aby tu byl se mnou místo Mattyho, Zayn.

„Obtěžuje tě? Taková nula jako je Malik, si to k tobě nebude dovolovat! Stačí říct a má hlavu v záchodu." V tom jsem se zastavila, hned jak to Matty spatřil, zastavil se taky a otočil se směrem na mě. Nevěřícně jsem se na něj dívala. Nechci uvěřit tomu co řekl.

„Jsi odpornej." pokroutila jsem nad ním hlavou a odešla, Matty zůstal jen tak stát. Tohle přehnal. ‚Stačí říct a má hlavu v záchodu.' stále mi v hlavě hrála ta věta. Bylo to od něj tak nechutný, když jen pomyslím na to, že by tohle mohl Zaynovi udělat.. Chtělo se mi brečet. Jsem možná trochu přecitlivělá, ale tohle bylo na mě opravdu moc, a co když už tohle někdy Zaynovi někdo udělal.

Zhluboka jsem se nadechla, nemůžu nic pro něj udělat, vždyť se mnou ani nemluví. Jsem dneska, už dost naštvaná, na to abych se ještě zabývala tímhle tím, ale já ho miluji, proto se tím prostě musím zabývat! To je snad dost jasné. A pokud se mi Zayn bude vyhýbat, jednoduše seženu jeho číslo a napíšu mu, čímž by se toho dost vyřešilo.

Omlouvám se za chyby. :D Jinak možná přidám další příběh, bude to překlad Jarry story z angličtiny, ještě se jen zeptat autorky, jestli můžu a mam to v kapse woah. :3 Je to doopravdy dokonalý příběh :OO :33 Ellie x.x