Wonderful little things (CZ)

20. Chapter (Phone number)

Perrie

Probudil mě otravný zvuk našeho zvonku. "Kdo to zase otravuje?" řekla jsem si sama pro sebe. Věděla jsem, že rodiče dnes museli jít do práce, takže jsem doma byla jen já a brácha.

Vylezla jsem z postele a oblékla na sebe župan. "Kam ses včera ztratila?" vlítla do pokoje Jade. Určitě jí sem pustil bratr.

"Klid Jade." usmála jsem se a ukázala jí ať si sedne na postel. "Byla jsem si promluvit se Zaynem."
"A?" vytřeštila oči.

"Hádali jsme se, uráželi a pak líbali." odpověděla jsem jakoby nic.

"Líbali se a pak?" zeptala se s otevřenou pusou dokořán, nevěříc slovům, které jsem právě vypustila ze své pusy.

"Pak jsem mu řekla, že jdu domu a odešla jsem. Nic víc, nic míň." vysvětlila jsem s úsměvem.

Při vzpomínce na jeho rty se mi chtělo ječet. Byl jiný, ve všech ohledech a mě to přišlo vzrušující.

"Nevím co na to říct." vyplivla.

"Nic na to neříkej, vlastně nebýt Sebastiana tak za Zaynem asi ani nejdu." řekla jsem spíše sama k sobě.

"Sebastiana?" zarazila se Jade. Dívala se na mě jako na nějaký přízrak.

"Ano Sebastian, seznámila jsem se s ním na tom večírku. Byl fakt super." usmála jsem se.

Jade se, ale stále zdála zaražená.

"A o čem jste se bavili?" na čele jí narostla vráska.

"Vlastně skoro o ničem, zatancovali jsme si, trošku pokecali o dětství." zapřemýšlela jsem.

"A o mě nepadlo ani slovo?" položila mi další otázku.

"Jo, vlastně o tobě jsme se bavili taky. Ukázala jsem mu tvojí fotku, než jsem šla za Zaynem, aby kdyby tě viděl tak ať tě nezpouští z očí, nechtěla jsem, aby se ti něco stalo." vysvětlila jsem.

"Aha, takže ty ukazuješ moji fotku cizím klukům a říkáš, aby mě sledovali." polkla.

"Ne, Sebastian byl v pohodě. Hodně mi pomohl."

"Tak to jsi asi jediná, který pomohl." zaleskly se její oči.

Vůbec nic jsem v tuhle chvíli nechápala. Proč jsem jako jediná? Podívala jsem na Jade nechápavím pohledem.

"Potkala jsem tam kluka, jmenoval se Niall." začala vyprávět "povídali jsme si, byl vtipnej, ale pak jsem uviděla jak se na mě nějaký kluk pořád dívá. Dostala jsem strach a tak za ním Niall došel. Ten kluk prý Niallovi pošeptal, že mě má sledovat, že jsi mu to řekla. A když mi to Niall řekl, tak jsem mu nevěřila a odkopla jsem ho."

"J-Jade, promiň." zakryla jsem si rukou pusu "nechtěla jsem.."

"Musím se Niallovi omluvit.." zašeptala.

"Hele, já mu to celé vysvětlím. Neboj se." snažila jsem se jí uklidnit. Zdálo se, že byla v malém šoku.

"Nemám na něj číslo a ani nevím kam chodí do školy nevím o něm skoro nic." posmutněla.

Nevěděla jsem co dělat. Možná se poptat ve škole nebo ve městě.

"Počkej!" rozzářily se Jade její oči. "Niall říkal, že ten kluk..ehm Sebastian chodí do stejné školy jako on."

"A Sebastian mi na sebe dal číslo." dopověděla jsem "No jasně! Hned mu napíšu." uklidnila jsem Jade.

Nelíbilo se jí jak se v Niallovi zpletla, na to jsem jí znala až moc dobře. Možná, že mezi nimi něco přeskočilo a Jade to bere vážně. Že by to byla láska na první pohled?

Zasmála jsem se nad svými myšlenkamiv a začala psát Sebastianovi zprávu.

Já: Ahoj, tady Perrie. Slyšela jsem, že jsi po mém úkolu byl v ohrožení života (haha). Nemáš číslo na toho Nialla?

Ani ne půl minuty na to mi přišla zpráva.

Sebastian: Ahoj..Ano byl jsem v ohrožení života! :D Málem mi dal pěstí. A ne..nemám na něj číslo, ale pokud ti to pomůže tak Zayn by ho měl mít, když spolu zpívají.

Já: Cože?! Oni spolu zpívají?!

Sebastian: Ano zpívají. To jsi nevěděla? :D A když uf jsme u toho jak to včera dopadlo?

Sebastian: *už

Já: Ne, hold bude muset moje hrdost jít stranou.., Bylo to v celku poklidné, ale nic jsme nevyřešili.

Nebo jsme toho vyřešili až moc? Rozhodně jsme toho udělali víc než jsme měli.

"Tak co?" ozvala se Jade, která byla také na telefonu.

"Číslo nemá, ale ví o někom kdo ho má..dneska ti pro to číslo zajdu." vítězně jsem se usmála.

"Ty jsi moje zlato." skočila po mně a začala mě objímat.

"Ty jsi blázen Poopey!" vykřikla jsem.

Napětí mezi námi už nebylo znát a obě nás popadla dobrá nálada.

Nevěděla jsem co mě čeká. To číslo může změnit více než Jadenin stav z nezadaný na zadaný.

V tu chvíli jsem o tom však nepřemýšlela a byla jsem ráda za to, že jsem ve společnosti s jednou z mých nejlepších kamarádek.

Není nutné myslet dopředu. Protože cokoliv se může zmenit během minuty, či vteřiny.

Můžeme to čekat, ale také nemusíme a udeří nás to v ten nejnevhodnější okamžik.

DNES TOHO ZE SEBE ASI VÍCE NEVYDÁM..😐💕💖 Ellie xx