Wonderful little things (CZ)

15. Chapter (I wish)

Přeji si vzít zpět co jsem řekla a říct to co jsem měla.

"Ráno jsem viděla Zayna, po tom vystoupení je...uch jak to říct, oblíbenější?" přišla Jesy do třídy.

"Jo, taky jsem ho viděla. Plazila se po něm Alice, nevypadá na to, že by mu celá vaše hádka vadila." ozvala se okamžitě Lee.

Položila jsem si hlavu na stůl.

A opravdu, po kapelách vystřelil do top 30 dětí na naší škole, pro všechny je to najednou sexy zpěvák.

Za to já, Jade, Jesy a dokonce i Lee jsme se dostaly z top 30. V tuhle dobu jsme jen studenti, bez výhod, bez slávy. Je to tak lepší !!

Ani nemá tu snahu se na mě podívat, i přes to, že jsem se s nim rozešla já, jsem z toho strhaná více jak on.

Ať už Alice, Mel nebo kdokoliv jiný.. chtějí, aby si na obědě sedl právě k nim.

Dříve šikanovaný, večně sám, kluk, který jedl svůj oběd vždy v koutě jídelny, aby mu někdo jídlo neukradl. Teď milovaný, všemi chtěný, obklopený nejpopulárnějšími lidmi na škole... Zayn Malik, dámy a pánové.

Je to k pláči. (Bože, já bulím ;_; ) Miluji ho, stále tak moc.

Lituji toho, že jsem si to nenechala vysvětlit. Vlastně, můžu si za to sama, kdybych mu neřekla, že je konec, tak by za mnou teď alespoň zašel.

Co jsem si to o sobě vůbec myslela, ztratila jsem přítele a popularitu, za to mi zůstalo to, na čem mi nejvíce záleží Jesy, Jade a Leigh-Anne.

"Po škole ještě musím domů, takže za Jade zajdeme až pak, ano?" vyjekla Lee. Podívala jsem se na ní. Jade.

Chudinka je teď v nemocnici, nechali si jí tam, protože měli podezdření na otřes mozku.

Což mi připomíná, že po návštěvě Jade v nemocnici, musím ještě s mamkou na policii, kvůli výslechu.

Jsem tak ráda, že to tomu parchantovi neprojde. Jadeynina maminka ho vyhodila z domu, vypadá to dobře, Jade je však stále vystresovaná.

Když jsem za ní byla včera, spala. Musel se jí zdát nějaký hnusný sen, prorože blábolila nesmyslné věci, vypadala vystrašeně.

"Perrie? Jsi myšlenkami úplně mimo." podivila se Jesy. "Dneska si jako tělo bez duše."

"Já ho miluji." objala jsem Jesy. "Proč byl s Alice? Proč je úplně jiný?"

"On přileze, pochopí co ztratil." přidala se k objetí i Lee.

"Co když bude už pozdě?" zamumlala jsem. Chtělo se mi tak moc plakat. Možná je pravda, že kluci jsou bezcitní svině, přece jen naše láska se zjevila z čista jasna, třeba jsme nebyli upřímně zamilovaní, třeba to nebyl on.

"Nikdy není pozdě! A i když už nemáme takový vliv jako dříve, neznamená to, že si nás lidé nebudou vážit." řekla pyšně Jesy.

"Možná máš pravdu."

(...)

"Opavdu vidím to co právě vidím?" protřela si Lee oči. Nechápala jsem co tím myslí dokud jsem neuviděla...oh.

"Ona, A-Alice mu fakt sedí na klíně?" podivila se Jesy. Otočila jsem se k odchodu z jídelny.

"Pezz počkej!" pospíchala za mnou Leigh-Anne a za ní hned Jesy.

"Nechte mě prosím, tohle opravdu musím strávit sama, hned jak se uklidním prmluví me si o tom." snažila jsem se zakrýt slzy.

Holky mě moc nechtěly opustit, ale znají mě a kdybych je nutně potřebovala, řekla bych to.

Chodby školy byly prázdné, někdo se učil a někdo byl zas na obědě.

Opřela jsem se hlavou o zeď a zhluboka dýchala, "ta zasraná děvka" šeptla jsem.

"Kdo?" ozval se za mnou chlapecký hlas. "Alice?"

"Bene?" otočila jsem se. No ovšem, byl to Ben.

"Přesně tak jsem se cítil, když jsi mě nechtěla." odkašlal si, "napřed jsem chtěl, aby ses cítila tak hrozně jako já, ale teďn..nic to se mnou nedělá. Nechci abys byla smutná."

"Já-Bene, promiň nikdy jsem si neuvědomovala jak moc jsem ti ublí-" nenechal mě doříct větu.

"Pezz, znáš Betsey Gruf?" zeptal se. Stáli jsme od sebe asi 2 metry, bylo to zajímavé, až divné.

Nechtěla jsem Benovi zlomit srdce, ale nemilovala jsem ho a nemůžete být s někým koho nemilujete.

"Ano." utřela jsem si slzy "To je ta roztomilá prvačka s rovnátky?" chtěla jsem se ujistit.

Přikývl "Chodíme spolu. Bylo to tak, že jsem šel ze školy, byl jsem zlomený, protože jsi mě za celý den ani nepozdravila a chodila si stále se Zaynem, pak se objevila Betsey, slovo dalo slovo a jsme pár. Jen díky tobě Pezz."

"To jsem moc ráda."popotáhla jsem rýmu, kterou zpusobil pláč.

Nemyslela jsem si, že budu kvůli klukovi plakat a už vůbec ne ve škole s Benem.

"Pojď ke mně." nastavil mi svou náruč a já ho objala "Zasloužíš si nékoho lepšího." uklidňoval mě.

"On je ten nejlepší, Bene." zavzlykala jsem do jeho trika.

"Pokud tě opustil tak je to minimálně idiot!" rozčílil se "A to, že je s nim Alice? Fuj, je to nechutný! Ale znáš jí.. snaží se jen zviditelnit, protože Zayn je teď středem pozornosti."

"Co když mu nevadí, že jsme se rozešli a teď chodí s Alice?" zděsila jsem se.

"To nedovolím, pokud ho opravdu miluješ a jsi si jistá, že s ním chceš být Alice odstraníme z cesty a ty a Zayn se zase dáte do hromady." mrkl na mě.

"Děkuji Bene, moc si toho vážím." pustila jsem ho a zase si od něj stoupla o trošlu dál.

"Hele musím jít Betsey na mě čeká. Nějak to vyřešíme, pa." zamával mi.

Kdyby tak Zayn věděl co mi způsobuje.