Dokážu ti pomoci, jen mi musíš věřit

25.dil/ Konec 1.serie

Louis se zarazil když mu napsala že je konec. Myslel si že si dělá srandu no když mu neodpovídala na esemesky přestal si to myslet. "Louisi neboj se. Všechno bude zase ok." snažil se ho uklidnit Liam.

Moc to ale nepomáhalo. Spíš vůbec. Někdy okolo půl 11 večer se kluci vrátili k Tomlinsonovým s tím že v hledání budou pokračovat zítra. Když byl Louis v koupelně, všiml se e se u Clarie doma svítí.

Pro sebe se usmál protože bylo světlo přímo v jejím pokoji.

"Louisi kam jdeš?" zeptala se ho jeho mamka. "Projít se. Musím si pročistit hlavu." odpvoěděl a ona jen soucitně kývla.

Šel k Walshům. U Clar v pokoji se už nesvítilo. Vylezl na strom a z větve blýzko jejího balkonu na něj skočil.

Už uměl otevřít dveře i z venku takže je otevřel a potichu vešel dovnitř.

Posvítil si mobilem a když zamířil na postel zůstal stát na místě.

Postel byla prázdná a ustlaná. 'Ale vždť se tu svítilo!' pomyslel si. Došel až k vypínači a rožl světlo.

Až teď to uviděl. Její věci byly pryč. Podíval se na skříň a s obavami ji otevřel.

Jeho obavy se naplnily. Neměla tu oblečení nic.

S hrozným pocitem se vrátil zpátky domů. Samozřejmě že v jejím pokoji zhasl.

Lehl si na postel a čučel do stropu. Z očí mu začaly téct slzy.

V hlavě si promítal vše co spolu zažili. A i když spolu byli krátce, nebylo toho málo.

V mobile si najel na její fotku jak spí. Nevěděla o ní. Pohladil displej a potichu se rozvzlykal.

"Proč Clarie?" zašeptal. Nakonec o půl 3 ráno usl s mokrou tváří a mobilem ruce.

"Loui miluju tě." zašeptala mu do ucha. "Já tebe." odpověděl jí šeptem do vlasů.

Rázem otevřel oči a podíval se na dívku vedle něj. "C-Clarie?" zakoktal se.

"Copak se stalo zlato?" nechápavě se na něj podívala. Byla jiná. Místo hnědých vlasů měla blond barvu.

Vypadal vyspěle a i její křivky se zvětšily. "Nic já...já jen...Ale to je jedno jdeme spát." zakecal.

"Ale mně se ještě spát nechce." šibalsky se na něj usmála a pohladila ukazováčkem po odhalené hrudi.

Následně jej jemně políbila. Louis na nic nečekal a přisál se na její lehce červené rty které tolik miloval.

Ji celou až děsivě miloval. Clarie se do polibku usmála.

Přetočil se nad ni a hladil ji po bříšku. Vyhrnul ji košilku na spaní až nad prsa se kterými si následně začal hrát.

Začala vzdychat jako o závod a to byl teprve začátek. Jednou rukou ji levé prso masíroval a druhou zabloudil k jejímu lůnu. Pohladil ji na tom místečku přes kalhotky ale hned na to jí je sundal a vnikl do ní rovnou dvěma prsty.

Clarie se prohla vzádech a zabloudila Louisovi do vlasů.

"Miluju tě." řekla mu již po druhé. "Miluju tě." podíval se jí do očí a políbil na nos.

Za chvilku už Clar dosáhla svého prvního orgasmu. Louis jí vyslékl košilku a za chvilku se opět ocitl pod Clarie.

Rychlím pohybem mu sundala fialové boxerky a začala se věovat Tomlinsonovi juniorovi.

Nejprve vykonávala ten známý pohyb nahoru a dolů ale pak si ho vzala do úst.

Tak po 6 minutách se Louis udělal Clarie do úst. Polovinu toho polkla ale zbytek jí stékal po bradě.

Políbila Louise a ten se jen zašklebil. Opět se přetočil nad Clarie a bez jediného slova do ní vnikl.

Vzdychala jeho jméno a on to její. "Loui... J-já u-už..." koktala. "Chv-iliknu pro-sím." zažádal a ona kývla.

Ještě 3 přírazy! 2 poslední!......

Zrovna ve chvíli kdy měli oba dva vyvrcholit se probudil. Jeho kamarád byl v pozoru.

Koukl se na hodiny na jeho mobile a bylo teprve půl 7. Jelikož tu byl sám tak si také sám musel vystačit.

Začal se uspokojovat a vzpomínal na erotický sen s ní.

Když už byl hotov zašel si do sprchy. Tam strávil hodinu. Potřeboval vstřebat to že se mu zdálo o již bývalé přítelkyni kterou miloval víc než svůj život. Povzdechl si. Obmotal si ručník okolo pasu a šel zpátky do pokoje kde se oblékl.

Nakonec se vydal do obyváku. Jeho otec byl už vzhůru.

"Dobré ránko." usmál se na něj. "Dobré." odpověděl Louis naprosto ducha nepřítomen.

"Louisi," začal Mark. Beze slova se na něj otočil. "byl jsem ráno v obchodě a paní Stevansová mi řekla že... Clarie je pryč." Řekl opatrně. "J-jak jako pryč?" nechápal.

"Včera okolo 10 večer odjela s neznámým mužem. Měla s sebou i kufry Loui. Zřejmě se odstěhovala." řekl smutně.

Joannah a Mark měli Clarie strašně moc rádi. I přses to že musela dělat kurvu.

Věděli že to dělá nedobrovolně a také věděli jak se její otec po smrti její matky změnil.

Louis si sedl na stoličku a byl zaražený. "Ona se odstěhovala?" zašeptal. Z ničeho nic vystartoval a běžel zpátky do pokoje.

"Ona mě vážně opustila! Doopravdy!" vzlykal do polštáře.

Za pár minut ucítil na zádech něčí ruce. Pootočil hlavu a zjistil že je to Lottie.

"Loui." zašeptala a také začala plakat. Louis si svou sestřičku přitáhl k sobě a oba dva plakali.

"Bráško ona by jen tak neodjela." šeptla mu do hrudě. "Já vím." pohladil ji po vláscích.

"Táta šel k panu Walshovi." podívala se na něj. "To jsem zvědavý jak uspěje." uchechtl se.

"Vím že jednou budete zase spolu. Nevím jak a nebo kdy ale já to cítím." pohladila ho po ruce, dala mu pusu na líčko a odešla k sobě do pokoje. "Doufám že máš pravdu Lottie." zašeptal už do prázdna.