Ve zprávě stálo:
"Ty děvko jedna! Co si o sobě myslíš?! Že si budeš trajdat s tím slavným kreténem a mě necháš jen tak?! No tak to se zlatíčko sakra mýlíš! Jestli se do zítřka nevrátíš tak si mě nepřej!"
Psal jí její otec. Začala se celá klepat.
"Lásko co se stalo? Kdo ti píše?" přešel kní ale Clarie odstoupila.
'Dostala jsem je do problémů. Díky mně se jim může něco stát! Musím zmizet!' pomyslela si v duchu.
"J-já...Já já už půjdu spát. Tak dobrou." dala mu letmou pusu a cestou do ložnice vymazala tu zprávu.
Samozřejmě i z koše. Veděla že se jí Louis podívá do zpráv.
Louis byl z jejího chování zaskočený ale usoudil že půjde také spát. Jenže mu to nedalo a podíval se jí do zpráv.
Ať si o něm myslí co chce ale on jí chce jen pomoci.
Bohužel tam nenašel nic. Povzdechl si, její mobil vrátil na to místo na kterém bylo a snažil se usnout.
Podíval se na jeho milovanou. "Miluju tě Clarie. Nikoho nenechám aby ti ublížil." zašeptal a na dobrou noc ji políbil. Clarie ještě nespala.
Myslela si že jí zkontroluje telefon. Ale to co jí řekl jí dohnalo ke slzám.
Ublíží mu. Ale musí odejít. Právě proto že jej také tak moc miluje. Nechce aby se mu něco stalo.
A klukům taktéž. Jsou jako její starší bráchové které nikdy neměla.
Probudila se okolo půl 6 ráno. Louis ještě spal. Musela se nad jeho roztomilou tváří pousmát.
Jenže její úsměv hned povadl když si vpoměla co musí udělat.
Rozplakala se. Slzy neutírala protože věděla že je to marné. Potichu se začala balit.
Vyslékla se z Louisova trička které poskládala a položila vedle něj. Ale jedno si vzala s sebou.
Proužkované. Přidala ho do svého kufru ještě se tak letmo namalovala a vrátila tam i hygienickou taštičku.
Poté na sebe hodila http://www.polyvore.com/cgi/set?id=96621488.
Znovu se podívala na Louiho. 'Musím mu napsat dopis.' problesklo jí hlavou.
Ze skříňky vzala papír, z hrníčku propisku, sedla si ke stolku a začala psát.
Při tom plakala a papír byl násáklý jejími slzami. Když už byla hotová, položila ho na Louisovo tričko ve kterém spávala, naposledy ho políbila, vzala kufr a šla ke dveřím.
"Miluju tě Louisi. Nezapomeň na to." zašeptala když se na něj opět podívala a tentokrát už doopravdy odešla.
Venku na ni čekal už připravený taxi. "Dobrý den. Prosím Doncaster." řekla řidiči a ten jen s úsměvem přikývl.
Clarie se dívala jak se vzadluje od Louisova domu a znovu se rozplakala.
"Slečno, mám se vrátit?" zeptal se jí řidič. "Ne. Jeďte dál prosím." zašeptala a utřela si slzy.
Nakonec si dala sluchátka do uší a poslouchala One Direction.
ČTEŠ
Dokážu ti pomoci, jen mi musíš věřit
FanficClarie Walsh. 19ti letá dívka, která po smrti své matky prožívá nehorázná muka.