Neznámý svět (BVB)

12.

Andy

Když se ráno vzbudím, tak Melissa tu zase není. Obléknu si černá roztrhané džíny a bílé tílko. Venku svítí sluníčko a po bouřce není ani památky.

„Ahoj," pozdravím Melissu, která stojí u plotny a zamířím ven. Zapálím si cigaretu, sednu si na verandu a opřu se o zeď. Všimnu si nějakého papírku, co je zapadlý mezi prkny. Chvíli se ho pokouším vytáhnout, až se mi to povede. Podívám se na něj a zjistím, že je to vizitka.

Paní Brownová – psychologická poradna

Uchechtnu se, když vidím pod jménem telefonní číslo. Vůbec nemá o životě Melissi ani zdání a už by jí chtěla pomáhat.

Vložím si vizitku do kapsy a jdu dovnitř.

.....

Po snídani Melissa připraví oběd a nechá ho péct v troubě. Podívá se na mě a řekne: „Dneska jdu pokračovat v uklízení záhadné skříně. Jdeš taky?"

Přikývnu, protože nevím, co jiného dělat. Otevře skříň a mně se naskytne pohled na plné police krámů, krabic, papírů a jeden šuplík.

„Podal by jsi mi prosím tu ze shora?" řekne Melissa a já přikývnu. Pro mně to bude hračka. Natáhnu se pro krabici a opatrně jí sundám, protože je pěkně těžká. Položím jí na zem a Melissa se po ní hned vrhne. Otevře víko a zadívá se dovnitř. Do očí se jí nahrnou slzy, když vyndavá další fotky. Je na nich ona jako mimino se svým tátou i mámou. Všechny fotky si prohlédneme a ona vytáhne zbytek věcí z krabice.

Melissa

Na dně krabice leží nějaké věci, co neznám. Všechno to vytahám a nechápavě si to prohlížím.

„To jsou chrastítka pro mimina. Jestli nevíš, co to je," řekne a Andy a já jen zašeptám děkuju. Vezmu jedno do ruky a zatřepu s ním. Začne chrastit a ostatní dělají podobné zvuky. Proto se tomu říká chrastítko.

Na dně krabice leží ještě nějaký kámen, tak ho vytáhnu, ale vůbec nechápu, proč tam je. Je to velký šedý šutr a nic na něm není. Otočím ho, až si všimnu cedulky, co tam je a začnu se smát.

„Čemu se směješ?" zeptá se Andy.

„Poslouchej, co je tu napsané: První kámen a který moje holčička zakopla, když se učila chodit." řeknu a Andy se taky usměje. „Někdy svou mamku fakt nechápu a tohle je jeden z případů. Co kdybych zakopla o nějaký balvan? To by to taky táhla domů?"

Andy jen pokrčí rameny a já vezmu kámen do ruky, že ho odnesu ven.

„Ukaž, já to udělám," řekne, tak mu ten kámen dám a mezitím začnu věci skládat do krabice.

„Melisso, pojď dolů. Je tu někdo, kdo s tebou chce mluvit," zakřičí ze zdola Andy. Kdo by to mohl být? Sem nikdo nechodí.

„Už jdu," zakřičím na zpět. Zvednu se, trochu si uhladím svoje tmavě modré šaty s bílým páskem a jdu dolu.

„Zdravím, jsem policistka Woodová. Přišla jsem kvůli Vaší matce," řekne a podá mi ruku. Nepřítomně jí potřesu rukou a představím se. Vůbec nechápu, co tu dělá. Vždyť není, co řešit. Mamka je po smrti a nic s tím nikdo neudělá.

„Přišla jsem Vám říct, že jsme skončili v vyšetřováním. Pokud budete chtít, tak zítra na hřbitově se bude konat poslední rozloučení, které bude od dvou hodin. Když ne, tak jí tam necháme pohřbít sami bez Vás," řekne policistka a sleduje mě orlíma očkama.