Part 28 - Reckless

4.7K 411 22
                                    

Jen bych chtěla oznámit, že jak jsem tu před nějakým časem,  psala o povídce, kterou jsem překládala na jeden blog, tak ji přidávám tady, tak se můžete mrknout. :)


Oční víčka se mi zachvěla, pár kapek potů se mi objevily na čele a cítila jsem jak mi pot pronikal i do dlaní. Pocit bezpečnosti se okamžitě vytratil, díky vzpomínce z posledního teroru. Štíplavý zápach něčeho nepříjemného pronikl do vzduchu. Vycházelo to z tučného, nevděčného, stárnoucího muže, stojícího naproti mě. Damian.

Moje jediné přání v tom okamžiku bylo, běžet po schodech nahoru, ale bála jsem se o zbytečný rozruch, který bych mohla způsobit. Místo toho, jsem pomalu ustupovala, ale to mi nijak nepomohlo, jelikož jsem byla okamžitě zastavena.

"Upokoj se. Přišel jsem, abych si s tebou promluvil, Thalio," ironický úsměv se šířil přes jeho rty a ve mně se vytvořil divný pocit. To nemůže být dobré.

"Mario, sklenici vody, prosím," jeho chování bylo teď klidnější. Kabát mu sklouzl z těla, což jeho mohutnější postavu zviditelnilo.

Paní Briffen přikývla a poslušně se vydala do kuchyně. Její nepřítomnost způsobilo zvětšení napětí. Proč byl tady? Co by mohl chtít tentokrát?

"Ty víš, že není dobré, hrát nefér, " začal, skládajíc si kabát přes ruku. "Zvlášť, když dostáváš na oplátku peníze. Necítiš se vinně?"

Bylo to strašné, že měl tu drzost, na mě takhle mluvit. Cítila jsem se vinně, ale rozhodně to nebylo mířeno jeho směrem. Důležitější bylo, jak zjistil, že platí za nic? Znovu?

Darren byl první člověk, který mě napadl, ale mýlila jsem se. "Kaylee mi o vás dvou řekla. Pořád máš na něho vliv, jak vidím. I po tom všem, co jsem udělal," Samozřejmě, že to byla ona. Pěsti se mi nedobrovolně zaťaly.

"Kaylee o tobě neměla vědět, protože jsi asi tak důležitá, jako otravné toulavé mouchy na tomto světě," jeho rysy náhle zkameněly. "Jsi věc... věc, za kterou jsem zaplatil majlant. Vtipné je, že se nezdá, že by tato věc fungovala. A já jsem docela naštvaný," přejel prsty po okraji vázy.

"Budu pracovat a splatím každý cent," řekla jsem s pevným hlasem. "Váš syn se sám rozhodnul a já nad tím neměla žádný vliv. Je to záležitost etikety."

Náhle jsem ztratila odvahu, když Damiánovi oči vystřelily z důlku. Byly žluté a kolem zorniček samé žíly. Paní Briffen se vrátila se sklenicí vody, podávajíc mu ji. Polkl studenou vodu tak rychle, že to vypadalo jako by spolkl všechny kostky ledu v jednom doušku.

"Ach," vydechl, předtím než se vrátil k našemu rozhovoru. "Líbila ses mi více, jako tichá. Nezajímá mě tvůj názor. Názory jsou pro lidi, kteří dokončili aspoň střední školu," Cítila jsem jak se mi začaly tvořit slzy v očích.

Damian podal prázdnou sklenici zpět paní Briffen a naklonil hlavou do kuchyně, naznačujíc, aby odešla. "Budu naposledy milý. Takže tady je řešení. Dovolíš mému synovi, aby tě ošukal," zalapání po dechu uniklo z mých úst.

"Uděláš to tento týden, nebo tvoje rodina přestane dostávat peníze. Jsem si vědom, že tvoje matka není schopna pracovat a pokud jsi dobrá dcera, měla bys to vzít v úvahu při rozhodování. Doufám, že to je naposledy, co tohle s tebou řeším," utáhl si kravatu.

"Ale jaký to má smysl? Vašemu synovi je už dvacet let," snažila jsem se mluvit, ačkoliv se mi třásl hlas.

"Samozřejmě, že víš o rodinné tradici," škodolibě se zasmál, jako vždy. "Ale tady nejde už o tradici, má drahá. Je to o vítězství. A já vždycky vyhraju."

Baby Doll (CZECH)Kde žijí příběhy. Začni objevovat